Měl to být spíš takový test. Pokus zjistit, jestli se po konci té pasivní a arogantní vlády dua Krnáčová–Dolínek v Praze něco změnilo. Jestli s příchodem nových nadějí od pirátů, z TOP 09 a Prahy sobě došlo v Praze k nějakému civilizačnímu posunu směrem k moderním metropolím.
A k tomu testu byly jako téma vybrány petardy. Je to jednoduché – zatímco letos před koncem roku zakázalo odpalování zábavní pyrotechniky hned několik velkých německých měst, třeba Düsseldorf či Kolín nad Rýnem a Hannover, v Praze se odpalovalo po celý den. V Praze si totiž smí střílet petardy a ohňostroje, kdo chce a prakticky kde chce po celý 31. prosinec a celý 1. leden. Vyhláška to v jiné dny zakazuje, ale děje se to běžně po celý rok. Městská policie by to měla postihovat, ale jestli to dělá, se neví. Protože, jak odpověděla mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová, "pražská městská policie bohužel nevede samostatnou statistiku porušování vyhlášky hl. m. Prahy týkající se používání zábavní pyrotechniky, proto vám nemůžeme poskytnout žádná konkrétní čísla". Takhle promyšleně pracuje městská policie v Praze s daty a informacemi.
Nevadí. V moderních evropských městech je zjevná tendence odpalování rachejtlí omezovat. Dokonce i v některých českých městech. Takže: uvažuje o něčem podobném také Praha a její nová rada a primátor?
Dostali proto každý takto znějící dotaz. A výsledek je zajímavý.
Nejdřív odpověděla radní za TOP 09 Hana Kordová Marvanová.
"Způsob oslav nového roku jsme projednávali s kolegy, členy rady, a shodli jsme se na tom, že bychom mohli zkusit nějakou tichou variantu oslav, která nebude rušit obyvatele a ušetří městu náklady."
Odpověď zajímavá, ale na trochu jiné téma. Paní radní totiž hovoří o městem organizovaném tradičním novoročním ohňostroji. Ten byl letos docela drahý a velkolepý a nový primátor Zdeněk Hřib z pirátů hned zkraje roku v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že radnice zkusí pro příště vymyslet něco méně okázalého.
Nám šlo ale o celodenní odpalování rachejtlí mezi domy. Protože, i když se to možná nezdá, i v Praze normálně žijí lidé; mají děti, mají psy a kočky, jsou třeba staří nebo úplně malí nebo nemocní a chtějí dělat ty obyčejné věci, které lidé doma dělávají. Většina Prahy není místem, které jsme vyklidili turistům, aby se tu mohli pořádně vyřádit. Tam směřoval dotaz. Ano, ohňostroje jsou často krásnou podívanou, k oslavám konce roku patří, ale co je třeba omezit na dobu od deseti večer do deseti do rána? Nebo třeba od osmi do osmi, možností je tu dost. Milovníci dělobuchů si pořád užijí, ne? Jaký na to má názor paní radní?
"O tom se bude ještě jednat," odpověděla asistentka radní Kordové Marvanové.
A pak se nedělo nic. Trochu to připomnělo "komunikaci" Adriany Krnáčové.
Po pěti dnech tedy dostali radní nový e-mail s opakovanou otázkou.
A ozval se primátor. Prostřednictvím svého sekretariátu zopakoval, že by rád zkusil "klidnější a zároveň ekologičtější formu" městského ohňostroje, respektive že by ho rád nahradil jakousi tichou světelnou show. (To se jeví mimochodem jako výborný nápad. Bez ironie. Velkolepost může být zachována a nově by mohla přibýt originalita a světovost. A mělo by to být skutečně mnohem víc ohleduplné k městu a jeho lidským nebo zvířecím obyvatelům. Pokud se tenhle nápad podaří dovést úspěšně do konce, rozhodně půjde o chvályhodnou civilizační změnu k lepšímu.)
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele a pro vás ho někdo z nich odemknul.
Staňte se předplatitelem i vy a stejným způsobem budete moci odemykat placené články pro své přátele. Navíc získáte i řadu dalších výhod. Předplatit za 40 Kč.
A pokud jde o to celodenní "petardové šílenství"?
"Celoplošnou regulaci domácích ohňostrojů na silvestra si v praxi nedovedu představit. S ohledem na turismus v centru města a vysokou oblibu ohňostrojů mezi rezidenty."
To je pozoruhodné. Jestli je tedy ve hře ohrožení turismu třeba v takových Strašnicích... hm.
A zastavme se u té "vysoké obliby ohňostrojů mezi rezidenty". Prosincový průzkum agentury Nielsen Admosphere uvádí, že skoro tři čtvrtiny Čechů nesouhlasí s volným prodejem zábavní pyrotechniky, protože je zdraví škodlivá a hlučná a ohrožuje zvířata. Nebo příklad ze zmíněného Německa, který mezi svátky uvedla ČTK: "Zákaz používání zábavní pyrotechniky v centrech měst by podle aktuálního průzkumu podpořilo téměř 60 procent Němců." Těžko říct, z čeho si primátor Hřib vytvořil dojem, že je to oblíbená kratochvíle pražských rezidentů.
Pak přišla odpověď od radního za TOP 09 a STAN Jana Chabra.
"Dobrý den, otázku ohňostrojů považuji za relativně marginální téma aktuální k počátku roku, kdy v tuto chvíli má Praha zásadnější témata k řešení. Obecně jsem proti různým formám zákazů, nicméně v tomto případě jsem názoru, že svoboda jedince končí tam, kde začíná svoboda jedince druhého, a to platí i pro živelnou anarchii v odpalování petard a dělobuchů, kdy nekontrolovatelná kratochvíle několika málo jedinců zasahuje podstatnou mírou do života většiny."
Je to směs drobné arogance (Ano, v Praze padají mosty, chybí obchvat a průměrně vydělávající člověk si tu nemá šanci koupit nebo pronajmout byt a pan radní nad tím jistě sedí ve dne v noci. Sluší se ale, aby zvolený politik tazateli hned v úvodu vmetl do tváře, že se ptá na marginálie? Jsou takovému politikovi obyčejné starosti obyčejných lidí lhostejné? Mají ho takoví obyčejní lidé příště volit?) a takového "skoro názoru". Je fajn vědět, že si pan radní váží svobody jednotlivce, ale co to znamená v tomto případě? Co bude navrhovat? Bude vůbec něco navrhovat? Nevíme.
A poté dorazila odpověď od radní Hany Třeštíkové z Prahy sobě.
"Oslavy k Novému roku určitě patří, chceme ale, aby se starší lidé, nemocní, malé děti i zvířata nemuseli silvestrovské noci v Praze děsit. Stejně tak je nezodpovědné podílet se na zhoršování smogové situace. Hledáme samozřejmě jinou variantu městského novoročního ohňostroje a řešit budeme i odpalování zábavní pyrotechniky obecně. Pravidla bychom chtěli nejen dobře nastavit, ale také dobře odkomunikovat Pražanům. Smyslem není bez rozmyslu zakazovat, ale vést k respektu k našemu městu a všem jeho obyvatelům."
Je tu názor, je tu i příslib aktivity, je třeba udělit nejvíc plusových bodů.
Ale celkově? Co z toho testu vlastně vyplynulo?
Všichni čtyři z jedenácti členů rady hlavního města zasluhují jeden plusový bod už za to, že vůbec odpověděli. Je totiž třeba přiznat, že není standardní obracet se v takové věci přímo na jednotlivé radní. Na druhou stranu, jistá změna ve stylu komunikace se ale čekala. Podobnou aktivitu bychom zaznamenali nejspíš i v éře Krnáčové nebo jejích předchůdců.
A zaznamenali bychom nejspíš i podobný postoj k samotné otázce. K civilizační změně nedochází. Zatímco ve srovnatelně velkých městech v sousedním Německu mají tuhle "marginálii" za tak důležitou věc, že se dohodnou i na úplných zákazech, v Praze se sotva přibližujeme k úvahám o tom, "že bychom s tím měli něco dělat". Možná. Asi. Nebo třeba ne.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
