Jestli existuje argumentační peklo, tak jeho devátý kruh aktuálně vyhřezl v Česku. Má podobu nejen košaté, ale hlavně zuřivé, až pomatené debaty kolem největší protivládní demonstrace od roku 1989. Člověk, který na Letenské pláni osobně byl, někdy až nevěří vlastním uším, co se také dá s vážnou tváří pronést, a vlastním očím, že lze bez toho, aniž by autorovi vybuchla pod rukama klávesnice, napsat. Některé reakce opravdu překračují všechny standardy místně obvyklé ujetosti.
Ovšem přesto, nebo spíš právě proto jsou nadmíru užitečné. Umožňují nám totiž sestavit stručnou příručku onoho argumentačního pekla: soupis metod, jak se účinně vypořádat s fakty nebo s událostmi, které jsou pro někoho nepříjemné a zároveň příliš významné a nepřehlédnutelné na to, aby se daly jednoduše vymlčet.
Metoda první – bezostyšné lhaní. Jádrem metody je naprostá ignorance jakékoli fakticity, ochota jít do toho takříkajíc po hlavě a spoléhat, že publikum, na které se dotyčný obrací, lži jako obvykle spolkne.
Co se dočtete dál
- Co je jádrem úspěchu metody bezostyšného lhaní?
- Jaké jsou další instrumenty aktuálního českého argumentačního pekla?
- Jaká metoda je nejchytřejší, nejúčinnější a jak se proti ní bránit?
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace








