Ceny plynu a elektřiny si říkají o pozornost

Vedle cen pohonných hmot si pozornost zaslouží také trhy s plynem a elektřinou. Jejich vývoj připomíná rok 2022, kdy ruská invaze na Ukrajinu a omezení dodávek plynu přispěly k prudkému zdražení energií. To bylo jedním z hlavních faktorů růstu české meziroční inflace, která v září 2022 dosáhla 18 procent.

Cena nejbližšího měsíčního kontraktu na nizozemském trhu TTF na konci října během obchodování překročila 100 eur/MWh. Plyn se tak dostal na nejvyšší úroveň právě od roku 2022. Za zdražováním stály mimo jiné obavy z narušení dodávek v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.

Napětí zvyšuje začátek topné sezony a nízká naplněnost zásobníků. K 1. listopadu byly zásobníky v Evropské unii naplněné přibližně ze 75 procent, v Německu pouze z 61 procent. To znamená menší rezervu pro případ chladné zimy či výpadků dodávek. Samotný stav zásob však nedostatek plynu nepředurčuje: rozhodovat budou také průběžné dovozy, počasí a spotřeba.

Na plynu nemůže energetika v Evropě stát, krátkodobou pomocí je biomasa nebo spalování odpadů, říká zakladatel uhelného ResInvestu

26. 10. 2026 ▪ 14 min. čtení

Dražší plyn (na TTF je stále kolem 90 eur/MWh) vytváří tlak i na ceny elektřiny. Její velkoobchodní cenu totiž často určují náklady plynových elektráren, pokud jsou nezbytné k pokrytí poptávky. Pokud se ceny udrží vysoko , postupně zatíží domácnosti i firmy. Rychlost přenosu bude záviset na předchozích nákupech dodavatelů, délce fixací a regulovaných platbách.

Dalším rizikem je slabší domácí sklizeň. Podle odhadu ČSÚ k 30. září byla letošní sklizeň základních obilovin meziročně nižší o 16 procent. Úrodu poškodily jarní mrazy, sucho a vysoké teploty. Dopad na ceny potravin však bude záviset také na světových cenách komodit, dovozu a nákladech zpracovatelů.

Souběh těchto rizik může zkomplikovat situaci vládě i centrální bance. Dražší energie oslabují kupní sílu domácností a zvyšují náklady firem. Slabší růst by mohl podpořit snížení sazeb, zatímco vyšší inflace prostor pro ně omezuje. Pokud se cenový šok promítne do inflačních očekávání a mzdových požadavků, může vyžadovat i přísnější měnovou politiku. Opakování krize z roku 2022 není nevyhnutelné, riziko slabšího růstu a vyšší inflace však zasluhuje pozornost. První krok už ČNB udělala a zvýšila své úrokové sazby. Možná ale bude muset udělat několik dalších kroků.