Přišla si pro radu, dočkala se ponižování. Vítejte v brutálním světě maminek a miminek

Za dobu svého otcovství jsem narazil na pár zneklidňujících poznatků. Jedním z nich je můj dojem, že facebookové skupiny s názvy maminky, miminka, batolata a podobně patří k nejtoxičtějším komunitám, jaké jsem viděl. A to jsem jako novinář četl už hodně sprostoty. Pod příspěvkem zřejmě zoufalé matky, která prosí o radu nebo pár utěšujících slov, se místo povzbuzení často objeví ponižování a agrese.

Schytá to matka i dítě. Ona něco zanedbala, ono už přece mělo ve svém věku zvládat něco, co zatím nezvládá. Nespí v noci? Matka dělá něco špatně, protože jiné děti spí jako andílci. Z původní prosby o pomoc se stává soutěž o to, kdo má schopnější dítě a kdo je lepší rodič.

ROZHOVOR

Rodiče jedou na výkon a soutěží. Děti jsou akorát přesycené, přitom potřebují něco jiného, říká psycholožka

3. 11. 2025 ▪ 14 min. čtení

U miminek se porovnává spánek, přetáčení nebo první kroky. U starších dětí přibývá angličtina, plavání, hudební nástroj, příprava na výběrovou školu a bambilion dalších aktivit. A tak si až člověk musí říkat, jestli nedělá něco špatně, že on a jeho dítě tohle všechno nezvládají.

Anebo to může vést k opačným otázkám. Kolik toho dítě z těch všech věcí skutečně potřebuje pro svůj rozvoj? A kolik toho přidáváme hlavně proto, abychom neměli pocit, že za ostatními zaostáváme? Podíval jsem se na to optikou studií a názorů psychologů.