Výsledek referenda na Islandu nepředstavuje odmítnutí evropské integrace. Ukazuje, že současné uspořádání země v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP) – přístup na jednotný trh, volný pohyb osob a účast v programech EU bez členství v unii a bez možnosti hlasovat o jejích pravidlech – je dostatečně atraktivní na to, aby byl zachován status quo.

Na rozdíl od většiny mediálního pokrytí nebyli Islanďané tázáni, zda chtějí vstoupit do unie, nýbrž zda chtějí obnovit přístupové rozhovory pozastavené v roce 2013. Hlas pro („Ano“) by je k ničemu nezavazoval, neboť jakákoli případná dohoda by vyžadovala druhé referendum. Při volební účasti přesahující 80 procent hlasovalo 52,8 procenta proti („Ne“) a 47,2 procenta pro („Ano“). Obnovení jednání podpořily pouze dva volební obvody v Reykjavíku; všechny ostatní části země, včetně předměstí samotného hlavního města, odmítly byť jen zjistit, jaké podmínky by Island mohl získat.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • Jaké konkrétní výhody a omezení EHP Islandu přináší?
  • Které oblasti by plné členství nejvíce zasáhlo?
  • Co islandské hlasování znamená pro kandidátské země?

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.