Nízká inflace je jen krátkodobou iluzí, nahoru ji poženou hlavně ceny energií

Pokles inflace na nejnižší úroveň za posledních deset let je do jisté míry paradoxem. Nastal navzdory výpadku dodávek ropy, zkapalněného plynu a dalších komodit z Perského zálivu i navzdory více než pětiprocentnímu růstu nákladů na bydlení. Nízká inflace přitom nevyvolala výraznější vlnu nadšení. Navzdory zpomalení cenového růstu se reálné příjmy velké části obyvatel dosud nevrátily na předcovidovou úroveň. Ošálit údajem o 1,5procentní inflaci se nenechala ani ČNB. Na červnovém zasedání zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů a její představitelé dávají najevo, že nemusí jít o poslední zvýšení sazeb.

Aktuálně nízká inflace je totiž jen krátkodobou iluzí. Za prvé ji uměle stlačila vládní opatření, jako je přesun nákladů na obnovitelné zdroje energie do státního rozpočtu, cenové stropy na pohonné hmoty či snížení spotřební daně z nafty. Návrat spotřební daně na původní úroveň tak představuje první krok návratu k realitě. Další přibližně tři desetiny procentního bodu ubralo překvapivě výrazné zlevnění potravin. Pohled z okna ani na teploměr však nenaznačují, že bychom si nižších cen potravin měli užívat i nadále. Přechod jejich cen z poklesu zpět k růstu přitom může s celkovou inflací výrazně zahýbat.

Komentář Julie Hrstkové

Svět financí začíná připomínat bublající kotel před výbuchem. Proroci krize by tentokrát mohli mít pravdu

2. 7. 2026 ▪ 3 min. čtení

Další impulz přinesou ceny energií. Současná eskalace konfliktu v Perském zálivu vrátí ceny pohonných hmot do blízkosti předchozích maxim a do říše fantazie mizí naděje na zlevnění stavebních materiálů. Ještě větší dopad však bude mít postupný růst regulovaných cen elektřiny a plynu. Zvýšení velkoobchodních cen energií se do nich promítá se zpožděním prostřednictvím refixací kontraktů a postupných úprav ceníků energetických společností.

Návrat inflace nad tři procenta na začátku příštího roku proto nepředstavuje nijak agresivní scénář a z tohoto pohledu se repo sazba ČNB ve výši 3,75 procenta nejeví jako vysoká. Navíc zatím nikomu příliš nevadí. Ekonomika roste, firmy i domácnosti se dále zadlužují. Všeho je však do času. Proces promítání vyšších úrokových sazeb do ekonomiky je teprve na začátku a úrokové sazby se spolu s drahými energiemi brzy stanou významnou brzdou ekonomického růstu.