Když se Bill Gates na začátku července roku 1991 nechal přemluvit k setkání s Warrenem Buffettem, neskrýval skepsi. Na naléhání své matky, která využila toho, že Buffett navštívil nedaleké víkendové sídlo jejich společné známé, sice slíbil, že se se slavným investorem seznámí, ale nechtěl tomu věnovat o moc víc než hodinu.
„Vždyť jen kupuje a prodává kusy papíru,“ popsal s odkazem na fakt, že akcie tehdy měly typicky stále ještě listinnou podobu, svou představu o tom, co Buffett dělá. „Nemyslím si, že máme mnoho společného,“ dodal pětatřicetiletý zakladatel Microsoftu, který právě uvedl na trh pátou verzi svého MS-DOS, snažil se využít úspěch jeho grafické nadstavby Windows (tehdy ve verzi 3.0) a současně válčil s kolosem IBM, technicky pokročilejším Applem i Federální obchodní komisí, která měla dost indicií ukazujících, že Gates využívá svého postavení na trhu operačních systémů pro PC způsobem, který s antimonopolní legislativou zrovna neladí.
Jednu věc však přece jen společnou měli: hodnota majetku obou self-mademanů se tehdy pohybovala mezi čtyřmi a pěti miliardami dolarů, což stačilo na přední místa amerického žebříčku, přičemž v globálním žebříčku se stále krčili ve stínu japonských magnátů, kteří si ještě neuměli představit, co prasknutí tamní realitní a akciové bubliny s jejich jměním udělá.
Setkání předčilo očekávání, přičemž okouzlení bylo vzájemné. Buffett Gatese označil za nejchytřejšího člověka, kterého kdy potkal, a ten zas oceňoval bystré otázky týkající se konkurenčních výhod Microsoftu. Tak pronikavý vhled od postaršího muže, který do technologických firem ze zásady neinvestoval, nečekal. Oba pak zjistili, že sdílí i řadu zálib včetně slabosti pro typicky americké pochutiny.
Peníze sice nebyly důvodem, proč Gates s o pětadvacet let starším Buffettem navázal intenzivní přátelství – už první setkání se prý protáhlo na jedenáct hodin –, ale umožnily jim společně dělat charitu v dimenzích nemajících obdoby. Takřka přesně na pětatřicáté výročí jejich seznámení se však veřejnost oficiálně dozvěděla, že toto pouto prasklo a Gatesova nadace tak musí na slíbené desítky miliard dolarů od „Věštce z Omahy“ zapomenout.
Co se dočtete dál
- Kdo se zasloužil o to, že nadace spravující desítky miliard dolarů má velmi nízké provozní náklady.
- Jak dva miliardáři z různých generací i oborů spojili síly na poli dobročinnosti.
- A proč po dvaceti letech penězovod vyschl a přišla ještě horší rána.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.









