Kolumbie měla být po dlouholetém vnitřním ozbrojeném konfliktu symbolem míru. Před deseti lety podepsala vláda Juana Manuela Santose s Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC) jednu z nejkomplexnějších mírových dohod 21. století, jež vedla mimo jiné k odzbrojení několika tisíc guerillových bojovníků. Po Santosovi se v prezidentském úřadu vystřídali Iván Duque a Gustavo Petro, každý s odlišným přístupem k dohodě. Ani jeden z nich však nepředstavoval úplný konec mírového procesu.

Letos 21. června si Kolumbijci zvolili prezidenta, který slibuje ukončení jednání s ozbrojenými skupinami, megavěznice v džungli a politiku tvrdé ruky. Proč a jak k takové změně preferencí došlo? A pomůže tato takzvaná politika „mano dura“ (železná pěst) tam, kde mír nenaplnil očekávání?

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jakými způsoby se v zemi rozšířily ozbrojené skupiny?
  • Proč se v zemi nedaří posílit mír?
  • Jaké konkrétní kroky plánuje nový prezident?
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.