První velký pohřeb Visegrádské skupiny se konal po vstupu zemí střední Evropy do Evropské unie a NATO. Jenže čtyři středoevropské země posléze zjistily, že se jim regionální spolupráce může hodit i uvnitř EU. Druhý pohřeb přišel poté, co si ze skupiny udělal hlavní nástroj svého vlivu a zahraniční politiky premiér Viktor Orbán – a dostal se po ruské invazi na Ukrajinu do střetu s konzervativními Poláky, kteří v ideologicky sice spřízněném maďarském premiérovi viděli hlavně ruského pohůnka.

Teď se visegrádskou spolupráci snaží z hrobu vzkřísit Orbánův nástupce Péter Magyar a také z ní udělat klíčový nástroj své zahraniční politiky, kterou ale jeho vláda teprve formuje. Bodem obratu se má stát úterní premiérský summit na zámku v Gödöllő.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč chce Magyar oživit V4?
  • K čemu se Visegrád hodí Babišovi?
  • Co V4 potřebuje víc než summity?
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.