Téma sudetoněmeckého sjezdu v Brně se stalo předmětem jednoznačného odporu české vládní koalice. Tato reakce je samozřejmě emocionální, nezodpovědná, ale především prostá jakékoli strategické úvahy. Jako taková nevybočuje ze stylu vládní zahraniční politiky tak, jak jej máme možnost sledovat v posledních pěti měsících.

Tragická část historie soužití mezi Čechy a Němci již nemá na politické úrovni aktuálních česko-německých bilaterálních vztahů místo díky vzájemné deklaraci z roku 1997. Nenamlouvejme si ale, že konání sjezdu dekády démonizovaných „Sudeťáků“ je pro všechny zapojené i politicky kolemjdoucí jednoduchou disciplínou práce s veřejností. I předchozí vládní garnitura je vlastně upřímně ráda, že se něčemu takovému vyhnula. Neznamená to ale, že to celé nemohlo dopadnout lépe, nebo je to snad i dobře.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak odmítnutí sjezdu ovlivní česko‑německé vztahy?
  • Proč vláda zvolila tak emotivní reakci?
  • Jaké příležitosti pro smíření a spolupráci Česko promarnilo?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.