Inflace v eurozóně stále není na vrcholu. A ECB na to bude reagovat

V důsledku války na Blízkém východě inflace v eurozóně akcelerovala z únorového 1,9 procenta až na tři procenta v dubnu. Za tímto vývojem stály především vysoké ceny ropy, které se rychle promítly do cen na čerpacích stanicích. Ty pak do evropské inflace od konce února přidaly více než jeden procentní bod. Pokud se naplní náš předpoklad, že Hormuzský průliv bude během následujících týdnů postupně znovu otevřen, mělo by se z hlediska dopadů cen ropy do pohonných hmot jednat v podstatě o vrchol. To celková inflace na něm ještě není.

Ceny energií zůstanou zvýšené i ve střednědobém horizontu, a to v důsledku škod na infrastruktuře a doplňování strategických hmotných rezerv. Válkou bylo poškozeno zhruba jedenáct procent z celkové ropné produkční kapacity na Blízkém východě. Opravit tyto škody bude trvat v řádu měsíců, či dokonce let. Zároveň více než třicet procent z této produkční kapacity je nyní uzavřeno úplně.

Ve srovnání s rokem 2022, kdy také vypukla energetická krize, je ale situace výrazně jiná. Dovoz energií do EU je v současné době poblíž historicky nejnižších úrovní, když dosahuje 1,6 procenta HDP. Aby došlo k šoku srovnatelnému s lety 2022–2023, musela by se cena ropy vyšplhat nad 150 dolarů a tam nějakou dobu setrvat.

Přímé inflační dopady blízkovýchodního konfliktu do velkoobchodních cen plynu a elektřiny by navíc měly být podle našeho odhadu ve srovnání s rokem 2022 minimální. Jejich příspěvek k celkové inflaci by měl dosáhnout maximálně 0,4procentního bodu, což je ve srovnání zhruba se třemi procentními body v letech 2022–2023 zanedbatelné. Jiné je i ekonomické prostředí. Ekonomika je v relativně dobré kondici, dodavatelské řetězce nebyly tolik narušeny, přičemž firmy mají menší sílu přenášet vyšší ceny na koncové zákazníky.

Komentář Luďka Vainerta

S korunou na věčné časy. Vláda ruší poslední rituály spojené s „příjímáním“ eura, skutečná šance zmizela před 20 lety

13. 5. 2026 ▪ 4 min. čtení

Přesto ale sekundární dopady vysokých cen energií vzbuzují obavy. Ty podle našeho odhadu povedou k růstu inflace až na 3,5 procenta na začátku příštího roku. Odrazí se i ve mzdových vyjednáváních, kterým nahrává stárnoucí evropská populace a nedostatek pracovníků. To vnímá i Evropská centrální banka. Ta tak podle našeho odhadu v červnu a září přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb. Zároveň je nepravděpodobné, že by ECB zpřísnila měnové podmínky výrazněji. Brzdit ji v tom budou obavy o hospodářský růst.

Celkově však stávající situace zůstává velmi nejistá, opředená řadou rizik. Ta se vychylují ve směru vyšší inflace, v případě delšího trvání konfliktu, tak i nižší v případě, že bude rychle ukončen.