Budoucí šéf Fedu se bude spoléhat i na umělou inteligenci. Pomůže mu k nižším sazbám?

Je jenom přirozené, že nejčerstvější válka, kterou Donald Trump rozpoutal na Blízkém východě, uzme největší část pozornosti. Není to ovšem jediná válka, kterou Donald Trump v současnosti vede. Ekonomicky neméně důležitá, byť naštěstí ne tak smrtící, je i jeho válka vůči nezávislosti americké centrální banky (Fed).

Posledním Trumpovým tahem v tomto konfliktu bylo oznámení, že navrhne Kevina Warshe jako nástupce Jeroma Powella ve funkci předsedy Fedu. Ten se Trumpovi zalíbil (mimo jiné) slibem prosazování snižování úrokových sazeb. Aby tento slib Trumpovi mohl dát, potřeboval Warsh důvod, který mu snižování sazeb umožní. A nalezl ho v umělé inteligenci.

Kevin Warsh tvrdí, že implementace umělé inteligence do ekonomiky zajistí vyšší produktivitu, což je de facto protiinflační tlak, který umožní snížení úrokových sazeb při stejné míře inflace. Bývá to často připodobňováno k začátku milénia a vlivu internetu. Nicméně, stejně jako má současná situace na kapitálových trzích oproti počátkům tisíciletí jiné charakteristiky, bude mít nepochybně i dopad nové technologie – v tomto případě AI – jiný vliv na ekonomiku. Vidím hned dva zásadní rozdíly – jednak v tom, za jak dlouho se implementace umělé inteligence v makroekonomických údajích produktivity projeví (pokud vůbec), a jednak v tom, jak dlouho bude případně působit.

Komentář Luďka Vainerta

Co čekat od nového šéfa Fedu? Kevin Warsh býval jestřáb, Trumpovi půjde zpočátku na ruku, ale ne za každou cenu

2. 2. 2026 ▪ 4 min. čtení

Vzhledem k současnému stavu kapitálových investic velkých technologických společností se nedá předpokládat, že by se zásadní dopad AI do produktivity projevil v makrodatech dříve než v horizontu dvou, ale spíše i více let. Pokud by tak Warsh chtěl být konzistentní, nedoručí Trumpovi z titulu vyšší produktivity snížení sazeb ještě alespoň rok (uvažujeme racionální vpřed hledící centrální banku). Nejspíše to ale bude trvat ještě déle.

Délka působení implementace AI na růst produktivity je pak také zásadní. Dá předpokládat, že nabíhání efektu AI bude postupné a v horizontu několika let. Pokud AI impulz do produktivity opravdu přinese, přinášela by ho pravděpodobně po dobu několika let. Tím by se ekonomika USA stala po tuto dobu několika let rychleji rostoucí ekonomikou – ekonomikou s vyšším potenciálem. A dlouhodobě rychleji rostoucí ekonomika (z hlediska měnové politiky je pět let spíše dlouhé období) s vyšší návratností kapitálu naopak vyžaduje rovnovážné úrokové sazby vyšší, nikoliv nižší. Slibovat tedy trvale levné peníze díky AI je z makroekonomického hlediska protimluv.