Výrobní odvětví na tuzemském trhu práce trpí chronickým nedostatkem technických pracovníků. Počet studentů technických oborů na vysokých školách v Česku přitom od roku 2009 klesá, přestože naše vlády dlouhodobě usilují o změnu tohoto negativního trendu. Za 15 let klesl počet studentů technických oborů z 65 na 37 tisíc. Činil pouze 11,9 procenta všech vysokoškoláků. Česko je po Irsku zemí s druhým nejvyšším podílem průmyslu na HDP v EU a v dalším rozvoji ho limituje právě situace na trhu práce.

Dosavadní snahy o řešení dlouhodobého strukturálního problému našeho vysokého školství selhávají, přestože stát za 15 let od roku 2009 zvýšil výdaje na jeho rozvoj o 42 procent. Z toho lze odvodit, že problém nelze řešit bez zásadních změn v obsahu a stylu výuky přírodovědných a technických předmětů už na nižších stupních škol. Toho nebude možné dosáhnout bez motivačního platového zvýhodnění učitelů přírodovědných a technických předmětů oproti vyučujícím ostatních předmětů.

Stát by měl stimulovat školy ke spolupráci s průmyslem tak, že k jakékoli částce finanční podpory získané školou na posílení výuky přírodovědných a technických předmětů získá škola stejnou částku ze státního rozpočtu. Čím tyto rozpočtové výdaje navíc pokrýt? Samotná kapitola vysokého školství obsahuje skryté rezervy, resp. zbytečné plýtvání v podobě čtyřletého financování bakalářského studia, jehož standardní doba je tři roky, a tříletého financování navazujícího magisterského studia se standardní dobou dva roky. Úsporou dvou let nadbytečných rozpočtových výdajů, která postihne jen ty studenty, kteří neplní své studijní povinnosti v termínech, lze ročně získat až tři miliardy korun!

S jejich pomocí bude možno účinně podpořit takové změny v základním a středním školství, které vytvoří předpoklady pro opětovný dlouhodobý nárůst počtu studentů technických oborů na našich vysokých školách.

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam