Úředníci ministerstva obrany dostávají v posledních dnech po schůzi šéfů finančních sekcí s ministryní Alenou Schillerovou (ANO) zajímavé dotazy od kolegů z jiných resortů. Ptají se, co všechno by bylo možné uznat jako výdaj na obranu. Český rozpočet a s ním i nový ministr obrany a vicepremiér Jaromír Zůna (za SPD) se totiž ocitli v kleštích: jak financovat modernizaci armády a navýšení požadavků NATO a zároveň neškrtat to, co už je v běhu a na co jsou uzavřené smlouvy. A ještě k tomu dodržet americkému prezidentovi slíbené zvyšování výdajů na obranu a udržet premiérem Andrejem Babišem nařízené pětiprocentní škrty personálu pro všechna ministerstva.
Jednou z cest, kterou se podle prvních indicií hodlá nová vláda vydat, je zahrnout do obranných výdajů všechno možné, co může s obranou souviset, stejně jako to dělala předchozí vláda Petra Fialy. Jenže až se v lednu přijedou z centrály NATO do Prahy o obranných výdajích bavit, bude mít Jaromír Zůna a jeho lidé v řadě případů složitý úkol některé z nich obhájit.
Co se dočtete dál
- Podaří se splnit příští rok dvě procenta HDP na obranu?
- Proč má ministr ohledně rozpočtu svázané ruce.
- Jak vidí podporu Ukrajiny.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
