Ekonomika šlape na brzdu. Její růst se ve třetím čtvrtletí pravděpodobně zastavil

Data za letní měsíce, tedy červenec a srpen, potvrdila otáčející se trend tuzemského hospodářského vývoje. Zatímco v prvních měsících letošního roku ekonomika vykazovala slušnou růstovou dynamiku, zhruba od května jsme svědky horšících se výsledků.

Předstihové indikátory poměrně jasně ukazují, že HDP za třetí čtvrtletí rozhodně nevykáže tak silný růst jako v první polovině roku. Po zvýšení o 0,7 procenta v prvním a posléze o 0,5 procenta ve druhém čtvrtletí se nejspíše mezičtvrtletní dynamika pohybovala poblíž nuly. Zjednodušeně řečeno se růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí pravděpodobně zastavil.

Co je důvodem takto náhlé změny? Jednak je to skutečnost, že začátkem roku byl růst HDP tak trochu uměle přiživen efektem předzásobení amerických firem a domácností předtím, než USA zavedly na dovoz zboží vysoká cla. Ten poskytl podporu evropskému průmyslu, včetně toho českého, který se tak na chvíli vymanil z poklesu posledních dvou let.

Od května ale objem produkce zpracovatelského průmyslu setrvale klesá. Oproti dubnu byla v srpnu zpracovatelská výroba nižší o výrazných 2,7 procenta a její úroveň odpovídala té z ledna. Scénář o cyklickém oživování výrobního sektoru, který byl jednu dobu v kurzu, tak teď nejspíše padá pod stůl. K opětovnému zhoršování průmyslu navíc dochází i v sousedním Německu. V tuzemsku by to alespoň částečně mohl vyvažovat výkon stavebnictví, které nyní roste dlouho nevídaným tempem.

Problémem je navíc i to, že podle dat tržeb za prodej maloobchodního zboží a služeb zvolňuje rovněž domácí spotřebitelská poptávka. Tržby v maloobchodu bez prodejů aut po očištění o změny cen mezičtvrtletně vzrostly ve druhém čtvrtletí o 1,5 procenta, ve čtvrtletí třetím se ale tento růst nejspíše smrskl na pár desetin. Ve službách po předchozí stagnaci zřejmě dokonce došlo k mezičtvrtletnímu poklesu.

Důvodem může být skutečnost, že spotřeba domácností se již postupně přibližuje své předpandemické úrovni, což může omezovat potenciál jejího dalšího výraznějšího růstu. Podle našich výpočtů navíc ve třetím čtvrtletí došlo k značnému zpomalení mezičtvrtletní dynamiky mezd. To by potvrzovalo, že jejich silný růst byl ve druhém čtvrtletí tažen pouze dočasnými faktory.

Česká národní banka pro třetí čtvrtletí očekávala zrychlení mezičtvrtletního růstu ekonomiky na 0,6 procenta, a skutečnost tedy nejspíše bude o poznání horší. Inflace byla navíc v září o tři desetiny nižší, než centrální banka čekala, i když prozatím šlo hlavně o vliv volatilních cen potravin. Kromě slabší ekonomiky mohou inflaci směrem dolů v dalších měsících tlačit také ceny energií. Nejen kvůli ohlášenému dalšímu zlevňování v rámci tržních složek, ale případně i úpravám regulovaných částí, na které nejspíše bude mít vliv i nově vnikající vláda.