Úrokové sazby se napříč Evropou přestávají měnit. Očekává se, že minimálně do konce roku sazby nezmění ECB, totéž platí pro ČNB, maďarskou či rumunskou centrální banku. Drobné změny typicky v řádu jednoho standardního snížení pak trhy očekávají v Británii, Polsku nebo Norsku. Dá se tedy říct, že úrokové sazby už budou ve druhé polovině roku v Evropě relativně stabilní.

Pokračující stabilita úrokových sazeb v Česku nakreslila zajímavý obrázek ohledně vnímání budoucího vývoje české ekonomiky optikou takzvané výnosové křivky. V první polovině roku ČNB sazby ještě dvakrát snížila, od té doby se ale rétoricky a částečně i novou prognózou přimkla ke stabilitě po delší dobu, s náznakem možného dosažení neutrální úrovně sazeb.

Na tento vývoj zajímavým způsobem reagovaly výnosy českých dluhopisů, zmíněná výnosová křivka, která ukazuje, jak se liší výnos dluhopisů s krátkou a dlouhou splatností. Oproti jejímu profilu z počátku roku má totiž momentálně výrazně strmější sklon. Nižší hodnoty na krátkém konci výnosové křivky nejsou překvapením, ostatně, jak už bylo řečeno, ČNB krátké sazby v průběhu roku ještě snižovala. Zajímavostí ale je, že na delším konci křivky jsou nyní oproti počátku roku hodnoty znatelně vyšší.

výnosová křivka českých dluhopisů
Žlutá křivka je výnosová křivka českých dluhopisů z 2. ledna 2025, zelená je aktuální k tomuto týdnu. Ve spodní části grafu je pak rozdíl těchto dvou křivek – rozdíl ve výnosech. Osa x představuje dobu splatnosti, osa y výši výnosů (resp. ve sloupcovém grafu změnu výnosů).
Zdroj: Bloomberg

Tento profil výnosové křivky není v ekonomice nic neobvyklého, ale typicky se pojí s očekáváním trhů, že v budoucnosti leží nějaká nepříznivá událost, a proto vyžadují vyšší prémii. Případně trh nevěří ukotvení stability inflace, a proto na delším konci zaceňuje další zvyšování sazeb. Rotace výnosové křivky tak nutně musí být spojena s horším náhledem trhu na budoucí vývoj a požadavkem vyšší prémie. Pokud by totiž riziková a časová prémie zůstala stejná jako na začátku roku, výnosová křivka by se pouze po celé trajektorii posunula rovnoběžně dolů, konzistentně se snižováním krátkých sazeb.

Co stojí za změnou prémie dlouhého konce výnosů? Roli mohla sehrát americká cla oznámená v dubnu nebo obava z vyššího cenového růstu v roce 2027 z titulu zpoplatnění emisí skleníkových plynů z dopravy a budov, stejně jako možnost větší fiskální expanze z titulu zbrojení, sentiment či všeobecná obava o ekonomický vývoj. Každopádně se ale jedná o užitečnou připomínku, že současný solidní výkon české ekonomiky tažený spotřebou a relativně umírněný celkový cenový růst je v kontextu několika posledních let spíše výjimkou a bude potřeba ho i nadále národohospodářsky spravovat.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist