Jak se ve sněmovně peče zákon uplatňující kolektivní vinu. Tentokrát proti Rusům

Zastávat se ruských občanů je z pohledu emocí těžké vzhledem k tomu, co režim jejich rodné země páchá za zvěrstva na Ukrajině. A vzhledem k historické zkušenosti českých zemí s Ruskem je pochopitelné, že jakákoliv opatření namířená vůči Rusům jsou vnímána jako vítaná. Není divu, že tomu tak je i u blížícího se faktického zapovězení českého občanství mnoha Rusům žijícím v Česku. Když se ale podaří odložit emoce stranou, je zřetelné, že se tu chystá značný precedent, proti čemuž je třeba se ozvat.

V těchto dnech bude Poslanecká sněmovna ve třetím čtení projednávat lex Ukrajina VII, v němž se skrývá pozměňovací návrh z pera poslance Martina Exnera z hnutí Starostové a nezávislí, podle kterého by se ruští občané žádající o české občanství museli vzdát toho ruského. Návrh má podporu ministerstva vnitra. Má jít o bezpečnostní opatření s cílem omezit Rusům možnost vstoupit do bezpečnostních složek, respektive je infiltrovat. Návrh má hned několik potíží: má retrospektivní prvky, míří jen na úzkou skupinu lidí s aplikací kolektivní viny nebo nastavuje podmínky, které jsou pro ruské občany těžko splnitelné. Vzdát se ruského občanství je totiž často nemožné nebo nebezpečné.