Američtí prezidenti to mají se vztahem k válce a míru složité. Zvláště od doby, kdy se Spojené státy staly skutečně globální mocností.

Když uprostřed evropského válečného běsnění v Evropě probíhala v roce 1916 v Americe volební kampaň, získal v ní druhý prezidentský mandát Woodrow Wilson, a to hlavně díky slibům o míru. O dva roky později díky americkému angažmá porazila Dohoda Německo a jeho spojence, ve střední Evropě se prosadila Wilsonova myšlenka na sebeurčení národů a vzniklo i Československo.

O dvacet let později, v roce 1936, mluvil velký reformátor Franklin D. Roosevelt v jednom ze svých projevů o americké roli ve světě. Zdůraznil, že bez liberálnějšího mezinárodního obchodu je válka přirozeným vyústěním mezinárodního napětí, ale že udělá všechno pro to, aby Spojené státy udržel stranou válečného konfliktu, v němž by si pár lidí vybralo „místo míru své zisky“. O devět let později jím vedená západní koalice porazila hitlerovské Německo a militaristické Japonsko v druhé světové válce.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Američané mají válek plné zuby, proto na sliby o míru slyší.
  • Zároveň ale chtějí udržet své hegemonistické postavení ve světě.
  • Americké slabosti mohou využít autoritářské státy, to je problém pro Evropu.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.