Američtí prezidenti to mají se vztahem k válce a míru složité. Zvláště od doby, kdy se Spojené státy staly skutečně globální mocností.
Když uprostřed evropského válečného běsnění v Evropě probíhala v roce 1916 v Americe volební kampaň, získal v ní druhý prezidentský mandát Woodrow Wilson, a to hlavně díky slibům o míru. O dva roky později díky americkému angažmá porazila Dohoda Německo a jeho spojence, ve střední Evropě se prosadila Wilsonova myšlenka na sebeurčení národů a vzniklo i Československo.
O dvacet let později, v roce 1936, mluvil velký reformátor Franklin D. Roosevelt v jednom ze svých projevů o americké roli ve světě. Zdůraznil, že bez liberálnějšího mezinárodního obchodu je válka přirozeným vyústěním mezinárodního napětí, ale že udělá všechno pro to, aby Spojené státy udržel stranou válečného konfliktu, v němž by si pár lidí vybralo „místo míru své zisky“. O devět let později jím vedená západní koalice porazila hitlerovské Německo a militaristické Japonsko v druhé světové válce.
Co se dočtete dál
- Američané mají válek plné zuby, proto na sliby o míru slyší.
- Zároveň ale chtějí udržet své hegemonistické postavení ve světě.
- Americké slabosti mohou využít autoritářské státy, to je problém pro Evropu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
