„Banda jestřábů“ zatím bez dezertéra. ČNB teď hraje o to, aby lidé o protiinflačním tažení nepochybovali

Některé přezdívky vytváří sám život. Roli může hrát i přeřek nebo přeslech, pokud patřičně zarezonuje s náladou či očekáváními. Taková konstelace nastala po televizním vystoupení guvernéra ČNB Aleše Michla minulou neděli. Šéf národní banky při vysvětlování, proč podle něj máme po zbylých pět let jeho mandátu čekat vyšší úrokové sazby, než jsme byli poslední dekádu zvyklí, použil spojení „chceme být banka jestřábů“.

Termín „jestřáb“ pochází ze zámoří a v hantýrce ekonomů i novinářů tradičně označuje ty centrální bankéře, kteří považují nízkou inflaci za absolutní prioritu a jsou kvůli tomu také v porovnání s „holubičími“ kolegy ochotnější zchladit ekonomiku vyššími úroky. Pokles poptávky, drahé hypotéky, menší růst (či dokonce prudký pokles ekonomiky), silnější měna i vyšší nezaměstnanost – to všechno jsou pak logické a z jestřábího hlediska ospravedlnitelné důsledky takové politiky. Ovšem jen krátko- či střednědobě. Pokud se inflaci povede zkrotit a veřejnost takovou politiku bere jako záruku, že se nevrátí, mohou i jestřábi úroky v klidu snížit a ekonomiku dál neškrtit.

Od Michla nebylo přihlášení se k jestřábům v dnešní situaci nijak překvapivé, ač to při pohledu na minulý rok, kdy sazby navzdory doporučení expertů vlastní banky odmítal zvyšovat, působilo paradoxně. Že snižování úroků není na pořadu dne, i když inflace klesá, opakuje guvernér už dlouhé měsíce. Překvapivé a humorné vyznění výrok dostal až díky agenturní zprávě, v níž se kvůli chybnému přepisu z „banky jestřábů“ stala „banda jestřábů“.