Nejvyšší soud USA ve čtvrtek rozhodl, že americké vysoké školy už nesmějí zohledňovat rasové hledisko při přijímání studentů. „Affirmative action“ neboli pozitivní diskriminace je podle soudu protiústavní a musí skončit. Verdikt soudu ovšem otevřel mnohem širší a složitější otázku, než jsou podmínky přijímaček na americké vysoké školy. Jde o to, zda zákon má a vůbec může být naprosto „barvoslepý“, v tomto případě nevidět ani černou, ani bílou. Nebo zda lze právě i pomocí zákonů napravovat hluboko v minulosti vzniklé, ale stále přetrvávající rasové nerovnosti v americké společnosti.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.