Akciové trhy v letošním roce klesly o více než 20 procent a mnoho investorů je v šoku. Skutečné drama se však letos odehrává na trzích dluhopisových. Zatímco na propady cen akcií třeba i o 50 procent jsou zkušení investiční matadoři mentálně připraveni, protože je v posledních dvaceti letech několikrát zažili, paralely letošního vývoje na dluhopisových trzích je třeba hledat v mnohem vzdálenější historii.

Rozsah škod dokládá několik zajímavých statistik. Americké dlouhodobé státní dluhopisy vymazaly téměř všechny výnosy z posledních let. Podle údajů Bank of America tyto cenné papíry klesly v posledních měsících natolik, že jejich celkový výnos za 10 let je zhruba sedm procent, tedy 0,7 procenta ročně. To je nejnižší číslo od 60. let minulého století. Pro srovnání, pokud by totéž nastalo na akciových trzích a index S&P by se hodnotou vrátil o deset let zpátky, tedy do roku 2013, znamenalo by to k současným ztrátám akciového trhu pokles ještě o dalších 60 procent.

Průměrný výnos amerických dlouhodobých dluhopisů za 10 let.
Průměrný výnos amerických dlouhodobých dluhopisů za 10 let

V Bank of America spočítali, že letošní pád cen zmíněných dluhopisů byl dokonce nejhorší od roku 1788, pokud bychom pokles za 10 měsíců přepočetli na celoroční výnos. Některé velmi dlouhodobé státní dluhopisy, například britské, ztratily od počátku letošního roku i více než 70 procent své hodnoty, a to kvůli přecenění jejich kurzů z takřka nulových výnosů na současné tržní úroky kolem čtyř až pěti procent. Cena dluhopisu se totiž pohybuje opačně než jeho výnos, tedy při růstu výnosů padá. Čím je dluhopis dlouhodobější, tím je tento vliv silnější. 

Bill Gross, jeden z nejuznávanějších dluhopisových investorů historie, v roce 2016 prohlásil, že dluhopisy za 10 bilionů dolarů se záporným výnosem jsou supernova, která jednou exploduje. V letošním roce není pochyb o tom, že právě explodovala.

Podstatnější je však nyní, co bude dál. Pokud jsou hlavním důvodem letošního kolapsu cen dluhopisů astronomická inflace a prudké zvedání úroků centrálními bankami, nemáme již to nejhorší za sebou? Ve střednědobém horizontu jednoho roku na to řada indicií ukazuje. Ceny energií a dalších komodit prudce klesají, zpomalují inflační statistiky, zvyšování sazeb se blíží konci, ceny nemovitostí se vydaly dolů, hrozí recese. Bank of America uvádí, že pokud by byla meziměsíční inflace v USA 0,4 procenta, což je aktuální výše, pak by tamní inflace klesla příští rok v létě na 3,8 procenta.

Dluhopisy tak při současných výnosech nabízejí zajímavou alternativu pro část portfolia. S jedním velkým otazníkem, či možná vykřičníkem. Pokud centrální banky znovu roztočí tiskařské stroje a vlády budou lidem a firmám plnými hrstmi rozdávat vypůjčené peníze, pak můžeme na státní dluhopisy opět na pár let zapomenout.