Nakrátko jsme zaznamenali historický mezník, kdy byl pro spotřebitele v jejich nákupním rozhodování nejdůležitější ohled na planetu. Ekologické smýšlení loni v říjnu podle globálního spotřebitelského indexu EY FCI překonalo i kritérium cenové dostupnosti a vydrželo tak až do jara. Následný nárůst globální nejistoty a zejména akcelerace inflace v důsledku války na Ukrajině toto krátké zelené vítězství ukončily.

V letošním říjnu se obě hlavní priority, cenová dostupnost (25 procent) a ekologičnost (25 procent), podle respondentů z celého světa opět vyrovnaly. V Česku ale vždy vítězila cena a rozdíl je ještě výraznější s vysokou inflací. V porovnání se vzorkem zemí, z nichž se globální index sestavuje, vykazujeme nejvyšší meziroční nárůst cen. S 15,1 procenta máme současnou inflaci vyšší nejen než většina EU, ale třeba i než Brazilci či Jihoafričané.

V situaci náhlého poklesu životní úrovně, kterou aktuální růst příjmů nestačí kompenzovat, se nelze divit. Nakupuje se už zase méně potravin a dalšího zboží založeného na ekologické technologii či fair trade, stejně jako se odkládají velké nákupy včetně nových automobilů či investice do bydlení.

Šetří se, kde to jde, a v tom spočívá i příležitost pro ekologii. Moment, kdy se protne priorita ceny s ohledem na planetu, tak může nastat třeba v přechodu na obnovitelnou energii. Pochopitelně i úspory spotřeby jdou přímo na vrub lepšímu životnímu prostředí. Bude se však jednat jen o krátkodobý výkyv. Aby totiž nevznikla mýlka: pokles životní úrovně nelze dát do přímé souvislosti s poklesem znečištění. Naopak, komplexní data opakovaně prokazují, že ochota chránit životní prostředí se s růstem životní úrovně zvyšuje, a ne naopak.

Je to jako s odkladem nákupu nového, ekologičtějšího vozu. Pokud situace nutí většinovou populaci prodlužovat provoz starých vozů, případně nakupovat na trhu ty nejlevnější, nezlepší se ani emisní situace (až na krátkodobý pokles, budou-li lidé jezdit méně) tak, jak je očekáváno.

Vysoká inflace je tedy nejen příčinou poklesu životní úrovně, ale dlouhodobě přispívá i ke zhoršování životního prostředí. V tomto smyslu jsme aktuálně v situaci „lose-lose“.