Od montovny k mozkovně aneb Jak věda může pomoci byznysu v Česku

Média nejen v Česku plní v poslední době řada špatných zpráv, budoucnost se jeví jako nejistá občanům i firmám, a tak není těžké propadnout pesimismu. Tím důležitější je vnímat i zprávy dobré. Jakožto prorektorka pro výzkum a doktorské studium na Masarykově univerzitě a zároveň profesí vědecká pracovnice v biomedicínském výzkumu mám tu výhodu, že prakticky každý den mohu na vlastní oči vidět, jak šikovní jsou čeští studenti a vědci, jaký pokrok udělalo Česko v oblasti vědy a výzkumu za posledních dvacet let i jaký respekt jsme si v této oblasti získali v zahraničí. I zde však platí známé rčení, že doma není nikdo prorokem, a tak není od věci se aspoň občas podívat, jak se o Česku píše v zahraničí a co si o české vědě myslí zahraniční kolegové.

Před pár dny publikoval renomovaný bruselský server zaměřený na vědu a výzkum Business Science několik článků, v nichž se věnuje tématům souvisejícím s vědou v České republice a také souhrnné bilanci naší země. Nešetří chválou. Důvodem, proč se významné oborové médium zaměřilo na Česko právě nyní, bylo konání prestižní konference o výzkumných infrastrukturách „ICRI 2022“ koncem října v Brně. Už sám fakt, že se konference konala právě v Česku, jednoznačně potvrzuje, že jsme si v oblasti vědy a výzkumu vydobyli pevné místo na evropské i celosvětové scéně.

ICRI je pravidelná globální akce, o jejíž konání usilují různé světové metropole, a přivést ji do Brna se povedlo i díky prvotřídní reputaci Česka a jihomoravského regionu. Brno se tak zařadilo k metropolím jako Vídeň, Kodaň, Ottawa či Kapské Město, kde konference konala v minulosti. Pomohlo i české předsednictví, které nám jako zemi dává větší váhu na mezinárodní scéně. Výzkumné infrastruktury jsou přitom jednou ze dvou hlavních priorit předsednictví v oblasti vědy a výzkumu.

Význam konference ICRI 2022 byl – kromě reputačního přínosu pro jihomoravský region i celou Českou republiku – především v tom, že umožnila téměř pěti stům klíčových expertů z vědy i byznysu z pěti kontinentů sdílet problémy, které trápí současnou vědu, a diskutovat o jejich možných řešeních. Kromě toho pomohla obnovit přímou komunikaci mezi vědci, která nepochybně pandemií utrpěla. To není málo, neboť komunikace je v dnešním propojeném světě zcela zásadní a pro svět vědy to platí dvojnásob. Špičkovou vědu si totiž žádný stát nemůže dovolit financovat ani uskutečňovat sám, projekty jsou často mezinárodní, a proto je třeba, aby komunikace fungovala napříč kontinenty.

Vědci musí umět komunikovat nejen mezi sebou, ale i se zástupci byznysu a také směrem k veřejnosti, která je konečným uživatelem výsledků vědeckého bádání. Je důležité, aby i laik chápal, že vědci a výzkumníci nezkoumají například svět pod mikroskopem nebo třeba vesmír v dalekohledu jen pro svou radost z objevování, ale především pro pokrok celé společnosti v nejrůznějších oblastech – od prevence a léčby nemocí přes ochranu životního prostředí až po pokročilé technologie, které v budoucnu například umožní lépe chápat podstatu života či diverzifikovat energetické zdroje, a tím zajistit civilizovanému světu větší odolnost a nezávislost.

Na jižní Moravě na rozvoji vědy již mnoho let trpělivě a většinou mimo reflektory médií pracují místní vědci, akademici a s nimi mnoho dalších expertů a inovačních firem. Usilují o to, aby věda a výzkum prosperovaly a aby s jihomoravským regionem napevno srostly – tak trochu jako místní vinice. Asi nejjednodušeji viditelným důkazem, že se jim to daří, je dlouhodobá popularita brněnských vědecko-popularizačních institucí (hvězdárna, VIDA!, ale také Masarykova univerzita a její Mendelovo muzeum i další výzkumné organizace), které se těší hojné návštěvnosti široké veřejnosti.

Dalším důkazem je míra, v níž věda a výzkum pozitivně ovlivňují místní ekonomiku a s ní i trh práce. Ve vědě a výzkumu je v jihomoravském regionu zaměstnáno na 22 000 zaměstnanců, více než 12 000 výzkumníků a 431 firem zde systematicky investuje do výzkumu. Výdaje na výzkum, vývoj a inovace tu jsou na úrovni více než tři procenta HDP a jsou tak srovnatelné se špičkovými zeměmi. Za všechny jmenujme obor elektronové mikroskopie, kde si již Brno vydobylo světový věhlas: třetina produkce elektronových mikroskopů je vyráběna právě zde.

Středobodem unikátního jihomoravského inovačního ekosystému jsou již zmíněné výzkumné infrastruktury – tedy špičková výzkumná zařízení, kde vědci jakožto jejich uživatelé přicházejí s objevy, které mění budoucnost a posouvají hranice možného, například v oblasti léčby rakoviny či výzkumu dopadů životního prostředí na lidské zdraví.

Příkladem mohou být výzkumná centra na Masarykově univerzitě. Jak Středoevropský technologický institut CEITEC, tak výzkumný ústav RECETOX Přírodovědecké fakulty MU, který zkoumá environmentální a zdravotní rizika spojená s chemickými látkami kolem nás, mají mezinárodní renomé. Dalším podobně inovativním pracovištěm je laserové centrum ELI v Dolních Břežanech u Prahy, kde se nacházejí nejsilnější lasery na světě.

Je důležité zmínit, že díky infrastrukturám a sdíleným laboratořím nemusí každý vědecký tým pořizovat svoje přístroje, protože jednou ze základních charakteristik těchto špičkových zařízení je, že jsou sdílené neboli otevřené vědeckým týmům nejenom z dané instituce, ale i z celého světa. Cílem pochopitelně je, aby nemalé prostředky do infrastruktur vložené byly maximálně efektivně využívány.

Na mapě Česka však nezáří jen Brno a Břežany. Velkých výzkumných infrastruktur je v Česku na padesát a jsou rozprostřeny po celé zemi. Regionům přinášejí ekonomický a všeobecný rozvoj, a i díky zaměření na obory s vysokou přidanou hodnotou a jejich zapojení do inovačního ekosystému pomáhají postupně měnit Česko z „montovny na mozkovnu“. Ve světě, který nás čeká, je to jednoznačně cesta, kterou dává smysl se ubírat.

Autorka je prorektorka pro výzkum a doktorské studium Masarykovy univerzity