Letošní ziskovost ČEZ směřuje k rekordu. Po nadstandardním prvním a méně výrazném druhém kvartálu přišly ve čtvrtek lepší než očekávané výsledky za třetí čtvrtletí. EBITDA ve výši 30 miliard korun, respektive čistý zisk na úrovni 18,7 miliardy jsou silná čísla překonávající tržní konsenzus o čtyři, respektive pět miliard korun. Na vydařeném kvartálu se nepodílel jen stěžejní výrobní segment, ale i tuzemský prodej a těžba uhlí.

Ve výrobě byl pozitivní efekt vyšších prodejních cen silové elektřiny zřejmý, byť i ten byl nad očekávání, když můj odhad činil deset miliard korun, zatímco ČEZ nakonec vykázal příznivý vliv ve výši 12,8 miliardy. V rámci výroby udržuje nadále silnou výkonnost i trading se ziskem za třetí kvartál na úrovni 5,5 miliardy korun. Je tak patrné, že makléři ČEZ nadále dokážou efektivně využívat pokračující volatility na komoditních trzích.

Jak ale zmiňuji výše, zaujal i prodej elektřiny a plynu koncovým zákazníkům. Zatímco v prvním pololetí zde byly marže pod tlakem rostoucích nákupních cen komodit, tak v období červenec až září již tento negativní efekt výrazně odezníval s tím, jak se vysoké tržní ceny elektřiny i plynu postupně promítají do koncových cen. Jestliže ještě v prvním, respektive druhém čtvrtletí tuzemský prodej vykázal provozní ztrátu 0,4 miliardy, respektive mírný zisk 0,6 miliardy korun, tak 2,8 miliardy dosažených ve čtvrtletí třetím překonává odhady. ČEZ tak v extrémních podmínkách dobře řídil své zákaznické portfolio.

Pozitivně se vyvíjela i těžba uhlí. V době nejistých dodávek plynu do Evropy jde zelená politika stranou. Poptávka po uhlí letos roste. Pociťuje to i ČEZ, který z těžby realizoval výrazných 1,9 miliardy korun. Celkově vidíme vydařený kvartál. 

To se pozitivně promítlo i do celoročního výhledu, jenž byl ve čtvrtek managementem již potřetí vylepšen. Nově se letošní predikce čistého zisku dostává do rozmezí 65–75 miliard korun. Z výsledků ČEZ musí mít radost i stát. Ještě totiž prakticky nebudou podléhat regulaci, a tak dividenda vyplacená v příštím roce bude rekordní. Stát může podle základního scénáře získat 36 až 42 miliard, ale podle mě vzniká reálně prostor i pro 41 až 47 miliard. V případě rozdělení celého zisku pak stát může zinkasovat 46 až 53 miliard korun. V přepočtu na akcii jde o 97–112 korun v základním scénáři, potenciál však sahá až ke 109 až 126, respektive 121–140 korunám.