Ceny rezidenčních nemovitostí ve většině českých měst atakují rekordy. V letních měsících sice došlo k zastavení růstu cen a v některých regionech jsme zaznamenali pokles v řádu jednotek procent, ale stále se nedá říct, že bychom byli svědky významné korekce na trhu rezidenčního bydlení. Je tu několik faktorů, které naznačují, že ceny bytů by měly jít dolů o více než 10 procent, ale zároveň faktory, které indikují, že trh nějakou dobu bude přešlapovat na místě a následně se vydá opět na rostoucí trajektorii.

Jako hlavní faktor pro významnější korekci cen rezidenčních nemovitostí vidím stále vysokou inflaci, kterou krotí centrální banka razantním utažením měnové politiky. To přineslo významné ochlazení hypotečního trhu. Vysoké úrokové sazby přidělávají vrásky také developerům. Ti musí bojovat jak se stále se zvyšujícími vstupy materiálů, zpožděnými dodávkami, nedostatkem pracovní síly na stavbách, tak i s mnohem vyššími náklady na obsluhu dluhu. Tato kombinace staví developery do situace, kdy se za každou cenu snaží udržet stávající prodejní ceny tak, aby projekty mohli dokončit a dávaly ekonomický smysl.

Na trhu však můžeme pozorovat, že část developerů byla nucena některé projekty odsunout, či úplně pozastavit. To se už letos v létě promítlo do statistiky stavební produkce, která za červenec reálně meziročně klesla o 2,7 procenta. Zpomalení výstavby a tím i menší nabídka na druhé straně tlačí na zachování stávajících cen. Až blízká budoucnost a inflační data nám ukážou, kam se realitní trh v blízké budoucnosti vydá. Nicméně v tuto chvíli je v ekonomice cítit vysoká míra nejistoty ohledně budoucího vývoje nejenom na realitním trhu.