Jedním z faktorů, které v posledním roce přispěly k inflaci, ale opravdu pouze jedním z nich, jsou ceny energií. Vzhledem k jejich váze ve spotřebním koši a protože se jedná o nezbytný statek, bez nějž se drtivá většina domácností ani firem neobejde, se staly jejich ceny v současné době politickým tématem číslo jedna. V uplynulých dnech nabrala vládní či celoevropská diskuse nad řešením vysokých cen na obrátkách s cílem zamezit jejich dalšímu výraznému nárůstu. U nás se vláda nakonec rozhodla pro domácnosti ceny energií zastropovat.
Ze srpnových dat harmonizované inflace vyplývá, že průměrný meziroční růst cen energií pro koncové spotřebitele činil za všech 27 zemí Evropské unie 38,3 procenta, za eurozónu to bylo 39,6 procenta. V Česku jsme v letošním srpnu platili oproti tomu loňskému o 40,4 procenta více. V podstatě tak u nás energie podražovaly průměrným evropským tempem. Ve čtrnácti evropských zemích rostly jejich ceny rychleji než u nás. Přesto při pohledu na celkovou inflaci ji máme čtvrtou nejvyšší v Evropě. A tu jádrovou, tedy bez cen potravin a energií, dokonce nejvyšší.
Vládní boj s drahými energiemi v bodech: jak se cenové stropy projeví na fakturách za elektřinu a plyn
Je tedy namístě otázka, zda zastropování cen energií skutečně povede ke snížení inflace. Ano, u cen energií, které tak již nebudou moci po dobu cenových stropů dále výrazně růst, a hovoří se zhruba o dvou letech, to z meziročního pohledu bude dynamiku energetické složky ve spotřebním koši postupně snižovat k nule. Co ale zbytek spotřebního koše?
Tady jde o kruciální otázku, z čeho bude stát cenové stropy financovat. Skutečně se podaří veškeré dodatečné výdaje vykompenzovat válečnou daní a prostředky ze státních podniků? O tom mám poměrně značné pochybnosti. A jakékoliv prohloubení schodku a financování na dluh bude, stejně jako tomu bylo při fiskální expanzi v roce 2021, proinflační. Krátkodobě tedy z pohledu inflace může cenový strop pomoci, z dlouhodobější perspektivy ale vnímáme riziko, že inflace bude na vyšší úrovni déle. A z pohledu centrální banky toto samotné implikuje, že úrokové sazby netřeba zvyšovat. Ovšem ani s jejich snižováním to v příštím roce tak horké nebude.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist