Středoevropské úrokové vrcholy jsou na dohled

Letní měsíce byly napříč Evropou ve znamení pokračujícího růstu inflačních tlaků. Obdobný vývoj byl patrný i jinde. Centrální banky ve velkých vyspělých ekonomikách přeřadily tempo zpřísňování měnové politiky na vyšší rychlostní stupeň. Americký Fed přikročil ke zvýšení úroků o tři čtvrtiny procentního bodu již v červnu a znovu i na červencovém zasedání. Evropská centrální banka zahájila cyklus zvyšování úroků teprve v červenci, první krok byl hned o půl procentního bodu a na zasedání minulý čtvrtek přikročila též ke zvýšení sazeb – o tři čtvrtiny procentního bodu.

Finanční trhy sázejí na to, že Fed i ECB zůstanou při chuti zvyšovat úroky ve výrazných krocích i ve zbytku letošního roku. Ostatně, horní okraj pásma úrokových sazeb Fedu je nyní teprve na úrovni 2,50 procenta a sazba ECB pro hlavní refinanční operace činí pouze 1,25 procenta.

Vývoj ve středoevropském regionu, konkrétně v české ekonomice, v Maďarsku a Polsku, nebyl v uplynulých měsících o nic méně dramatický, co se inflace týče. Růst spotřebitelských cen je v těchto zemích ostatně o dost výraznější než průměrný cenový růst v eurozóně. Kroky středoevropských centrálních bank ale během léta nabraly v porovnání s ECB a Fedem často poněkud odlišný směr. Česko, Maďarsko a Polsko totiž mají nejen znatelně vyšší inflaci, ale také úroveň úrokových sazeb v porovnání s ekonomikami eurozóny a USA.

Na jedné straně se nyní nachází maďarská centrální banka. Ta i pod vlivem oslabování forintu pokračovala v letních měsících ve výrazném zvyšování úrokových sazeb a v operacích s cílem zpřísňovat finanční podmínky na maďarském mezibankovním trhu – a stupňování jejího úsilí zdaleka není u konce. Úrokové sazby během podzimu takřka jistě vzrostou přinejmenším o další procentní bod z jejich stávající úrovně 11,75 procenta.

Oproti tomu situace u nás a také v Polsku nabrala jiné kontury. Česká národní banka zvýšila své úroky naposledy koncem června. Po výrazné personální obměně v obsazení bankovní rady, k níž došlo v červenci, zůstaly sazby ČNB na zasedání počátkem srpna beze změny na své stávající úrovni sedmi procent.

Šlo o první rozhodnutí nechat sazby beze změny od zahájení cyklu zvyšování úroků loni v červnu. Roli hraje nejen jiné osobní naladění nových členů bankovní rady ČNB ohledně účinnosti vyšších úrokových sazeb v boji se stávající inflací a její povahou (značná část cenového růstu připadá na energie a potraviny). Vliv má jistě i očekávání výrazného ochlazení výkonu české ekonomiky v situaci, kdy jsou úrokové sazby ČNB jednoznačně na restriktivních úrovních.

Polská národní banka ve třetím čtvrtletí úroky dále zvyšovala, nicméně značně ubrala na tempu. V červenci činilo zvýšení půl procentního bodu a na zasedání banky počátkem září šly úroky nahoru pouze o čtvrt procentního bodu – na 6,75 procenta. Polská ekonomika vykázala ve druhém čtvrtletí překvapivě silný pokles HDP a guvernér národní banky Adam Glapiński hodně sází na to, že kroky vlády pomohou zamezit dalšímu růstu inflace. Případné další zpřísnění měnové politiky bude jen mírné a úrokové sazby by v Polsku mohly dosáhnout vrcholu v oblasti sedmi procent, podobně jako u ČNB.

Anketa HN

100 českých byznysmenů: Čekáme recesi, budeme omezovat výrobu a propouštět. Pesimismus je větší než oficiální

2. 9. 2022 ▪ 4 min. čtení

Úrokové vrcholy se tak ve středoevropském regionu zdají být nadohled, respektive vrchol byl již možná zdolán. Jistě lze takto uvažovat v případě české ekonomiky a Polska. V Maďarsku by vrchol mohl být dosažen v letošním závěrečném čtvrtletí. V roce 2023 mohou regionální centrální banky přikročit k postupnému snižování úroků.

Případná úleva v podobě nižších úroků ale zdaleka nemusí znamenat zásadní ulehčení pro ekonomiku. Na přelomu letošního a příštího roku může totiž řada středoevropských ekonomik zápolit s recesí, přičemž ochlazení hospodářského výkonu bude dáno vysokou inflací. Její aktuální růst je tažen především cenami energií a do značné míry tak pramení z války na Ukrajině a souvisejícího dění.

Historie aktuálních inflačních tlaků má ale počátek již přinejmenším na jaře loňského roku a nelze se vyhnout připomenutí toho, že inflační nebezpečí bylo zpočátku mnohdy zlehčováno v řadě zemí, včetně středoevropského regionu.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.