Téměř polovina Čechů by ráda šla do důchodu okolo 60. narozenin nebo i dříve, šestina dokonce už v 55 letech. Pětina se ve stáří vidí na zahradě na chalupě, každý desátý si zase přeje pořídit bydlení u moře, stejný počet lidí se plánuje věnovat vnoučatům a sedm procent chce cestovat. Pětina lidí naopak nemá na důchod plány, ani ty finanční. Ukázal to průzkum společnosti Ipsos pro investiční platformu Portu.

Největší šanci připravit se na svůj sen s nejmenším úsilím přitom mají mladí. Čím je člověk mladší, tím méně si musí upírat, aby našetřil stejnou částku. Tisícovka investovaná v 25 letech může mít po 30 letech hodnotu deseti- až patnáctinásobku.

Pro zachování životní úrovně ve stáří je třeba se připravit a začít s předstihem. Například pokud by člověk šel do důchodu nyní a pobíral by průměrný důchod 15 411 korun (2021), potřeboval by k dorovnání průměrné mzdy 37 839 korun ještě dalších 22 428 korun měsíčně. V případě, že v důchodu stráví 20 let, dostane se k cílové částce 5,4 milionu korun.

Pokud někdo začne investovat a zhodnocovat tak peníze už ve dvaceti, hraje mu do karet dlouhodobý horizont přes 40 let. Potom stačí pro dosažení vysněné částky odkládat lehce přes 1500 korun měsíčně (počítá se s průměrným historickým zhodnocením akciového trhu osm procent).

Výsledky průzkumu nastiňují konkrétní scénáře, které by Češi rádi promítli do vysněné podoby ideálního stáří. Například relativně slušná chalupa na Vysočině se nyní dá pořídit za dva miliony korun – k takové sumě stačí investovat necelých 1400 korun po dobu 30 let. Vilu u moře ve slunné Itálii nebo Řecku lze koupit za šest milionů korun. Na to je třeba investovat 4000 korun po dobu 30 let. U modelových příkladů se přitom pro zjednodušení pracuje s aktuálními cenami a bez ohledu na inflaci v budoucnu.

Velmi důležitým rozhodnutím je, co udělat s penězi po dosažení důchodového věku. Pokud si nechci pořídit chalupu, dům u moře nebo si splnit jiný sen, ale žít jako doposud, není důvod investice vybírat. Mnohem větší smysl dává čerpat měsíčně částku, která chybí k udržení si stávající životní úrovně. V takovém případě stačí přelít část peněz do konzervativnějších investic a zabránit tak výrazným propadům jejich hodnoty, zbývající prostředky se tak mohou dál efektivně zhodnocovat.