O nefinančním reportingu neboli ESG budeme slýchat stále častěji. Zkratku znají hlavně největší firmy, které už dnes musejí každý rok publikovat zprávu o tom, jaký mají dopad na životní prostředí (Environment), jak jsou společensky odpovědné (Social) a jakým způsobem je společnost vedena (Governance). Na základě evropské směrnice se ale tato povinnost už za necelé dva roky bude týkat i všech veřejně obchodovaných firem a celé řady dalších, které ani na burze nejsou. Je jasné, že povinnost nefinančního reportingu se i pak bude dál rozšiřovat.

Jak takový ESG report vypadá? Může mít desítky i stovky stran a zatím ani není příliš ustálené, co vše v něm má být napsané. Ze strany auditorů není ani jasně dané, nakolik musejí být firmy ve svých nefinančních zprávách transparentní.

Může se tedy zdát, že jde o nařízení, které má pramálo smyslu. Ale opak je pravdou. Smysl spočívá zejména v tom, že to není ani tak Brusel, kdo ESG vyžaduje, ale sami spotřebitelé. A ti mají v byznysu první a poslední slovo. Právě kvůli nim začínají nefinanční reporting vyžadovat i banky a investoři, protože vědí, že nějaké aktivity jsou pro spotřebitele nepřijatelné a investice do firmy, která se jich dopouští, tak představuje riziko.

Uvedu příklad pro ty, kdo by měli pochybnosti o tom, že je to veřejnost, kdo chce firmám mluvit například do toho, jaké mají mít v kancelářích žárovky či že mají nabrat více kolegů z řad menšin, popřípadě dalších věcí, které s byznysem zdánlivě nesouvisejí. Měl jsem možnost se o tom sám přesvědčit na jedné nedávné akci pro fintechové startupy, kde se o ESG diskutovalo.

Přitom vzhledem k tomu, že je zatím nefinanční reporting povinný jen pro velké firmy a na startupy se asi ještě nějaký čas nedostane, tak jsem očekával, že o ESG nebude mezi startupy vůbec řeč. Z jejich pohledu ale šlo o jedno z nejdůležitějších témat. Proč? Protože údaje z ESG jsou jedním z rozhodujících faktorů, na jehož základě si mileniálové a generace alfa vybírají zaměstnání.

Firmy by tedy měly pamatovat na to, že u mladších generací bude stále těžší si v byznysu vystačit „pouze“ s dobrým produktem. Stále důležitější bude pomyslné firemní zákulisí, které za produktem stojí. Pokud nebude splňovat určité nároky, bude to mít firma těžší nejen na spotřebitelském trhu, ale i na trhu práce. I v Česku tak lze najít celou řadu firem, které už teď nefinanční reporting dělají, i když jim to EU ještě nenařídila.

A nakonec doplním ještě jeden důvod, proč má smysl se ESG věnovat, nehledě na nařízení EU či tlakům spotřebitelů. V dlouhodobém horizontu má ESG kromě důvěryhodnosti prokazatelně pozitivní vliv také na výkonnost firmy. Jak to? Rozhodnutí sledovat a zlepšovat ESG ve firmě zpravidla odhalí věci, které pro firmu nejsou výhodné. Řeč je třeba právě o těch žárovkách, které nejsou úsporné, či o firemní kultuře, která by mohla fungovat lépe. Jde jen o to si těch věcí začít všímat a sledovat je. A v tom ESG reporting bezpochyby pomáhá.

Autor působí na Fakultě podnikohospodářské VŠE


Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist