Stát by měl následovat měnovou politiku a přestat zbytečně utrácet

Dlouhodobě vysoká inflace není výhra pro nikoho. Data z hospodářských dějin ukazují, že připustit dvoucifernou inflaci znamená snížit si ekonomický růst. Zároveň platí, že když se vysoká inflace zabuduje do očekávání firem a zaměstnanců, snížit ji pak bolí více. Učebnicovou ukázkou je začátek 80. let, kdy musely centrální banky západního světa vyhnat úrokové míry k dvaceti procentům, aby inflaci trvající dekádu konečně zlomily vaz. Cenou za to byla hluboká recese. Proto je nejméně bolestivé potlačit inflaci již na začátku.

V našem kontextu Česká národní banka většinu svojí práce již udělala. Její včasná reakce na probouzející se inflaci loni v létě se ukázala jako správná a rok probíhající restrikce už přináší efekt. Objem peněz v české ekonomice prudce zpomalil svůj růst, což je předpoklad pro nižší inflaci. Dobrou ilustrací měnové restrikce je hypoteční trh. Objem poskytnutých hypoték je letos zatím o polovinu nižší než ve stejném období loňského rekordního roku. Vrací se tak na úrovně běžné před „covidovým“ hypotečním boomem. Méně hypoték znamená méně nových výdajů v ekonomice a tím menší tlak na růst cen.

Naopak fiskální politika jako by „nespolupracovala“. S příchodem covidu a hospodářské stagnace zastavily příjmy státního rozpočtu svůj růst a pohybují se čtvrtým rokem okolo 1,5 bilionu korun. Výdaje však celou dobu pokračují v růstu, jako bychom stále žili v dřívější konjunktuře, a blíží se ke dvěma bilionům korun. Vzniklé obří deficity jsou pak spoluviníky inflace. Letošní navržený deficit 330 miliard korun, třetí nejvyšší v historii, znamená, že vláda si půjčí a pošle do ekonomiky o 330 miliard více, než kolik z ní vybere. Tyto dodatečné výdaje zvyšují tlak na růst cen.

Komentář Luďka Vainerta

Změna ratingu od Moody’s jako varování. Důvodů k pochybám o světlých zítřcích je spousta

9. 8. 2022 ▪ 4 min. čtení

Inflace blížící se k 20 procentům je mimořádná a vyžaduje součinnost měnové a rozpočtové politiky. Rozpočtová politika však zatím působí spíše proti snahám té měnové. Připomeňme, jak úspěšná kombinace měnové a rozpočtové restrikce v Československu na začátku 90. let zabránila explozi inflace. Současná snaha o redukci deficitu zatím přehlíží nepříjemnou skutečnost, že problém státního rozpočtu je v řádu stovek miliard a leží na straně výdajů. Kosmetické úpravy rozpočtu nebo návrhy na zvláštní novou daň na několik vybraných firem pouze zabírají čas a tento výdajový problém nemohou vyřešit.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.