Ohledně klimatu vládne v Česku, předsednické zemi EU, ticho jako na zrušeném koncertě Pearl Jam.

Hudební skupina Pearl Jam se načas odmlčela. Minulý týden zrušila koncert ve Vídni, protože její zpěvák Eddie Vedder předtím zpíval v Paříži, kde mu horko, prach a kouř z požárů přechodně poškodily hlasivky.

Velká část kontinentu zažívá dramatickou vlnu extrémního počasí. „Zrůdné vedro rozmetalo v Británii teplotní rekord,“ oznámil v titulku jindy zdrženlivý list The Washington Post. Více než čtyřicetistupňové teploty zaznamenali na britských ostrovech vůbec poprvé. Tamní klimatologové přitom v hypotetickém, dva roky starém scénáři předpovídali podobná horka až kolem roku 2050.

Komentář Martina Ehla

Soudržnost Evropanů zase prochází tvrdou prověrkou. Tentokrát potřebuje pomoc ostatních i Německo

25. 7. 2022 ▪ 4 min. čtení

Vlna požárů, které sužují kontinent od Turecka k Portugalsku a od Itálie k Británii, je v Evropě rovněž nevídaná. V mnoha domácnostech jihu běží klimatizace již téměř dva měsíce, což je při současných cenách elektřiny velká zátěž.

Respekt 30/2022

Hlavní komentář:

K čemu potřebujeme feminismus. Odpověď je prostá: aby se tu žilo lépe.

 

Téma:

Fascinace zločinem. Proč nás přitahují příběhy o skutečných vraždách.

 

Hlavní agenda:

Léto s covidem. Otázky a odpovědi k aktuální.

 

Kontext:

Končí hnutí dobrých přátel. Starostové hledají cestu ze své největší politické krize.

 

Kontext - vzdělávání ve světě:

Bloudění v továrně vědění. Jak se v malém městě na periferii Německa
povedlo vytvořit elitní univerzitu.

Každý se někam dostane. Nejlepší studentská vymoženost EU
má od letošního roku více peněz i příležitostí.

Poukazovat na problémy nestačí. Rozhovor se studentem Janem Váchou
vlně pandemie.

 

Rozhovor:

Poukazovat na problémy nestačí. Rozhovor s Janem Váchou, který se do diskuse o podobě českého vzdělávání se zapojil už jako
teenager a dovedlo ho to až na ministerstvo školství. A odtud za pár týdnů odjíždí na roční studium na Oxfordskou univerzitu. 

 

Civilizace:

Malíři klimatu. Jak fungují a na co narážejí modely, které ukazují potíže lidstva v oteplujícím se světě.

 

Kultura:

Co všechno nám ukazuje literatura. Památník národního písemnictví mění
svůj název a brzy otevře nové sídlo s unikátní stálou expozicí.

 

Na průsečíku ruské agrese a klimatické krize by se dalo čekat, že Česko, předsednická země EU, se k problému klimatických změn rázně postaví. Místo toho tu vládne ticho jako na zrušeném koncertě Pearl Jam. Ministerstvo životního prostředí v seznamu svých priorit pro předsednictví termín změna klimatu nepoužívá (schovává jej za méně srozumitelné pojmy jako energetická bezpečnost nebo uhlíková neutralita) a neklade důraz na snižování emisí – místo toho ministryně Anna Hubáčková zmiňuje jako naši srdeční záležitost ochranu biodiverzity a připomíná, jak budeme bojovat proti světelnému znečištění, což je v kontextu toho, co se děje, opravdu bizarní. Podobný „problém s hlasivkami“ má také premiér Fiala.

Podle sociologů přitom společnost v krizové situaci očekává vizi a nemusí to být nutně slib růžové budoucnosti. Fiala by měl využít situace a pokusit se změnit náladu v zemi. Měl by ke klimatu opakovaně vystupovat – třeba s podobným televizním projevem, jaký měl koncem června k energetické krizi – a jasně říkat, o co se hraje a co je potřeba udělat: jaderná energie nás nezachrání, nové reaktory mohou začít fungovat až za mnoho let.

Kvůli klimatu i závislosti na Rusku je třeba v Česku ihned začít masivně rozvíjet obnovitelné zdroje. Je třeba začít měnit města, aby se v nich v létě dalo žít. Vláda i ODS se konečně odstřihávají od dědictví Václava Klause (dobře, to od Fialy asi neuslyšíme, ale aspoň mezi slovy) a chtějí hrát – jak by premiér mohl zdůraznit – v tomto úsilí doma i v Evropě vůdčí roli.

Mlčení ještě neznamená, že v čele EU nakonec nebudeme aktivní, ale mentální nastavení současné politické reprezentace mnoho nadějí nedává. Jako předsednická země budeme mít například spoustu možností brzdit Fit for 55, balíček legislativních návrhů k omezení emisí, nebo prosazovat jednu agendu na úkor jiné, třeba obchodování s emisními povolenkami, z něhož plynou do státního rozpočtu desítky miliard korun ročně, oproti bolestivějšímu rozvoji obnovitelných zdrojů.

A bude zajímavé sledovat, jak si povedeme na podzimní celosvětové klimatické konferenci v Egyptě, když se ministryně Hubáčková, která by měla být hlavní postavou vyjednávání za Evropu, nedomluví anglicky. Máme zkrátka problém s hlasivkami i s nastavením mysli, která je ovládá.