Rusko je v mnoha ohledech na cestě zpátky do časů hlubokého socialismu

Vývoj ruské ekonomiky bude dobré v následujících čtvrtletích a letech sledovat zblízka. Nepůjde ale pouze o vývoj klasických konjunkturálních ukazatelů, jakými jsou například HDP. Již před přepadením Ukrajiny na tom totiž nebyla ruská ekonomika nejlépe.

Od „velké recese“ v letech 2008 a 2009 rostla její kapacita, tedy jakýsi dlouhodobý ekonomický potenciál, pomalu. Důvodů bylo několik. Vyjma po několik let trvajících nižších cen fosilních paliv, zejména ropy, k tomu od roku 2014 přispěly i západní sankce, především technologického rázu. Zároveň Rusko bylo dlouhodobě podinvestováno v sektorech, které nemají přímo vojenský nebo minimálně polovojenský charakter. Brzdou ruského hospodářského rozvoje byla i nedobrá demografická situace, způsobená zejména slabou porodností.

Růst ruského potenciálu jsem s kolegy v jednom z mých článků odhadoval vesměs pod jedním procentem ročně, což je pro zemi typu Ruska, tedy stále patřící do množiny „rozvíjejících se“, slabý výsledek.

Po invazi na Ukrajinu se přirozeně nedá očekávat, že by došlo ke zlepšení. K výše zmíněným chronickým problémům se přidají další. Odhlédněme od toho, že Rusové jistě ztratí minimálně nižší desítky tisíc mužů v produktivním věku, kteří by pro jeho ekonomiku mohli být užiteční. Sankce, které na ně uvalil Západ, jsou nyní natolik rozsáhlé, že zasahují celé výrobní sektory, což dokládá i poslední údaj o tom, že je pociťuje 87 procent všech ruských podniků. Nedostupnost technologií, náhradních dílů, součástek, západních konzultantů, různých typů služeb, zhoršení platebního styku a podobně povedou přesně k tomu, že bude dál srážet již tak nevelkou kapacitu ruské ekonomiky. To se samozřejmě dále projeví i na jejích očekávaných růstech.

Bez elektroniky funguje jen kalašnikov. Rusku docházejí přesné zbraně, jsou v nich západní součástky

26. 5. 2022 ▪ 4 min. čtení

Ruské ekonomice a válečnému snažení nyní částečně napomáhá růst cen základních komodit, které se drží vysoko zejména vlivem nejistoty ohledně dodávek a dalších embarg. Je to ovšem pomoc krátkodobá, která umožňuje udržovat stále značný polštář v ruských devizových rezervách a národním fondu. S kapacitou ruské ekonomiky přirozeně v této konstelaci nepomůžou.

Z dlouhodobého hlediska tak lze spíše počítat s variantou, že ruskou ekonomiku čeká období stagnace a v některých ohledech návrat do dob hlubokého socialismu. K jakým to v Rusku povede změnám v politicko-sociální rovině, je nicméně pomyslným věštěním z křišťálové koule.