Marže aneb Co by měl vlastně stát sledovat?

V souvislosti s rostoucí inflací především vyjádření zástupců agropotravinářského sektoru poukazují na vysoké marže maloobchodních řetězců. Ministerstvo zemědělství v tiskové zprávě z 20. dubna přináší alarmující čísla a dodává, že usiluje o spravedlivější rozdělení zisku mezi zemědělce, zpracovatele a obchodníky. Nejenže jsou pojmy marže a zisk často zaměňovány, ale výše marží jsou v médiích prezentovány bez uvedení způsobu, jak byly spočítány.

V podnikové ekonomice je marže rozdílem mezi cenou prodejní a cenou nákupní u zboží. Z celopodnikového hlediska úhrnem za všechno zboží se jedná o rozdíl mezi tržbami za prodej zboží a náklady vynaloženými na prodej tohoto zboží. Pokud tento rozdíl připočítáme k nákladům na zboží, jedná se o tzv. obchodní přirážku. Ilustrativní příklad: 1 kg konzumního kmínového chleba by obchodník z pekárny nakoupil za 20 Kč a prodal za 35 Kč, pak obchodník na 1 kg přidává 15 Kč. Obchodní přirážka by vzhledem k nákupní ceně činila (35 – 20) / 20 x 100 = 75 % k nákupní ceně. Ovšem rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou je možné vztáhnout také k prodejní ceně. V tom případě bychom došli k marži (35 – 20) / 35 x 100 = 42,86 %. Tedy z jedné koruny tržeb za chleba použije obchodník necelých 43 % na provoz obchodu. Je tedy důležité, aby byl jasně uveden postup výpočtu publikovaných čísel.

Zisk (správně výsledek hospodaření) však není totéž co marže. Z marže obchodník hradí například náklady na energie, provoz skladů, služby (najatou dopravu, nájemné obchodních prostor, úklid, ostrahu, právní a účetní služby, marketingové služby atd.), mzdy zaměstnanců a další provozní náklady. Například z veřejně dostupné auditované účetní závěrky společnosti Albert Česká republika, s. r. o., za rok 2020 lze spočítat obchodní marži a zisk:

Tržby za prodej zboží = 58 417 037 tis. Kč

Náklady vynaložené na prodané zboží = 41 567 787 tis. Kč

Obchodní marže: 58 417 037 – 41 567 787 = 16 849 250 Kč. Tato částka sloužila ke krytí provozních nákladů, jejichž nejvýznamnější příklady jsou uvedeny v předchozím odstavci.

Průměrná obchodní přirážka ke všem druhům zboží tedy činila 40,53 % k nákladům na prodané zboží. Vztaženo k tržbám dojdeme k číslu 28,84 %.

Po zahrnutí všech provozních výnosů a nákladů vykázal Albert provozní zisk 2 515 640 tis. Kč (4,3 % z tržeb za prodej zboží).

Stejně jako zemědělci a potravináři, i maloobchodní řetězce čelí také růstu cen vstupů a rostoucím nákladům. Je ale důležité sledovat, zda dochází k přiměřenému růstu prodejních cen, kdy vyšší ceny a zvýšení marže slouží k pokrytí rostoucích provozních nákladů obchodu, a nikoliv k tvorbě výrazně vyšších zisků. Situace v maloobchodu s potravinami je ještě složitější o relativně vysokou intenzitu konkurence především ve velkých městech, kde je cena důležitým nástrojem konkurenčního boje mezi obchodníky.

Pouhé sledování prodejních cen tedy nic neříká o maržích maloobchodních řetězců bez znalosti nákupních cen a konkurenčního prostředí. Navíc mezi zpracovateli potravin či výrobci nápojů a maloobchodními řetězci často stojí ještě velkoobchod, který má rovněž svoje marže. Kontroly by tedy měly objektivně zjistit, zda jsou opravdu viníky vysokých cen obchodní řetězce nebo další článek vertikály v podobě různých obchodních zprostředkovatelů.

Autor působí na Fakultě podnikohospodářské VŠE