Informace amerických a západních služeb se tentokrát nemýlily. Bohužel. Vladimir Putin v Evropě rozpoutal válku – nejhorší od posledního světového válečného požáru v polovině minulého století.

Při pohledu na Ukrajinu cítíme marnost, protože nemůžeme přímo vojensky pomoct. Tuto možnost celé NATO a konkrétně i jeho klíčový člen, Spojené státy, už předem vyloučily. A kdybychom si to náhodou chtěli rozmyslet, Vladimir Putin do svého středečního projevu, kterým vyhlásil „zvláštní vojenskou operaci“ na Ukrajině, zamontoval mimořádně temné varování.

Pokud by ho prý chtěl někdo v jeho válce na Ukrajině zadržet, tak by čelil „následkům větším, než kdo kdy v historii zažil“. Ano, to je jasná výhružka jaderným úderem. 

Putina mnozí, jako například Miloš Zeman, označují za „šílence“. Jenže to je náš evropský, západní pohled. Putinova válka se zdá tak absurdní, že její autor musí být prostě blázen. Ale Putinův pohled je jiný.

Jako to vystihl například zkušený americký novinář Roger Cohen, který pro americká média pokrýval už válečný rozpad bývalé Jugoslávie. Cohen si pro popis Putinova uvažování a činů vypůjčil citát z Hamleta. „I když je to šílenství, přesto je v tom metoda.“ Putin si chová šíleně, ale má k tomu své důvody.

Směrem k Ukrajině jsou zcela zřejmé. Putinovi samostatná Ukrajina vadí, dráždí ho, straší ho představa, že by někdejší sovětský vazal mohl být nezávislým státem s evropským směřováním. To víme přinejmenším od roku 2014, kdy vůdce Kremlu vyděsila možnost, že by Kyjev podepsal asociační dohodu s Evropskou unií, a tak anexí Krymu a vojenskou podporou separatistů na Donbase sbližování Kyjeva s demokratickou Evropou v podstatě zablokoval.

Aby nyní zaútočil už zcela otevřeně, brutálně, po sovětsku, způsobem, který se vymyká našemu chápání. A jestliže někdo nazval Putinovu válku na Ukrajině „evropským 11. zářím“, tak v jedné věci je to trefný příměr. Stejně jako před teroristickými útoky na USA nás i tentokrát, tváří tvář Putinovi, zradila naše západní představivost. A jen se teď zpětně dohadujeme, jak je to možné, proč vůbec a proč teď?

Zkusme se ovšem opět podívat Putinovýma očima, protože pak můžeme i najít účinnou obranu. Putin vidí Západ jako politicky rozštěpený, společensky nesoudržný, rozhádaný svět bez společné vůle a schopnosti odporu. A když Putin pozoruje lídra celého Západu, se kterým demokratický svět stále stojí a padá – Spojené státy –, má dost důvodů, aby byl přesvědčen, že přišel čas udeřit.

Autor tohoto textu to už diskutoval z různých úhlů tolikrát, že teď vše napíše co nejstručněji. Amerika je ostře, nebezpečně rozštěpena. Tento proces začal už před Donaldem Trumpem. Bývalý republikánský prezident to ale posunul až na hranu ústavní krize celého systému, když odmítal uznat svoji volební prohru.

Uvnitř společnosti se to kromě samotné nevraživosti projevuje i tím, že Američané jsou zahleděni do svých problémů. Jejich nervozita a nespokojenost je sebestředná, na sledování potíží někoho jiného, někoho cizího „tam venku“, nemají moc chuť ani sílu.

Podle průzkumu pro agenturu AP, který sbíral data o uplynulém víkendu, si jen čtvrtina Američanů myslí, že Spojené státy by měly hrát „v situaci mezi Ruskem a Ukrajinou“ (jak doslova stojí v otázce) „velkou roli“. Přes polovinu dotázaných si myslí, že USA by se měly angažovat málo. Pětina, že vůbec.

Průzkum také ukázal, že podpora prezidenta Bidena, konkrétně toho, jak si vede ve vztahu k Rusku, od loňského léta klesla ze 49 na 44 procent. A za třetí, pouze necelá čtvrtina Američanů má „velkou důvěru“ v americké tajné služby, polovina malou a pětina žádnou.

Při těchto číslech by se Putin mohl jen zaradovat. Amerika, která nevěří svému prezidentovi a pochybuje o všem, co přichází z Washingtonu, si nebude pálit prsty kvůli zemi na východě Evropy. A pokud se rozpoutá skutečný válečný teror, přibude k této ochablé vůli na straně Západu a USA ještě strach.

Putin zaútočil, spustil pro Ukrajinu už hroznou a tragickou, pro celou Evropu pak nesmírně nebezpečnou válku. Jeho kalkul mu ale nemusí vyjít. Nejen ve zmíněném průzkumu pro agenturu AP, ale prakticky ve všech šetřeních se v posledních několika letech a měsících ukazovala jedna věc. Putinovi se opět „podařilo“ udělat z Ruska v očích Američanů nepřátelsky vnímaný stát.

Pravidelně a ještě před tím, než Putin poslal na Ukrajinu tanky, letadla a řízené střely, se většina Američanů vyslovovala, že Rusko vidí jako nebezpečí pro Spojené státy. Pro AP se takto vyjádřilo 53 dotázaných.

V jiném aktuálním šetření pro časopis The Economist, kde se data sbírala od minulého pátku do pondělí, tři čtvrtiny Američanů uvedly, že Rusko představuje „bezprostřední a vážnou“ (41 procent) nebo „částečně vážnou“ (31 procent) hrozbu pro USA.

Z této hrozby, sice vnímané, ale spíše tušené a zasuté za problémy všedního dne, ale teď Putin učinil realitu. Teď už nejde „o situaci mezi Ruskem a Ukrajinou“ (jak se ptalo AP) – nyní máme my tady v Evropě, stejně jako Američané v zámoří, obrazy ruské válečné agrese proti nevinným lidem přímo před očima.

Joe Biden dosud nebyl lídrem, který by už jen vystupováním a projevem vzbuzoval sílu a odhodlání. Ale věřme – a zatím tomu vše nasvědčuje –, že na Putinovu historickou výzvu odpoví veškerou mocí svého úřadu, který je stále – ve spolupráci se spojenci – nejsilnějším rozhodovacím a výkonným úřadem světa.

Američané tomu říkají „semknutí kolem vlajky“ (rally ’round the flag), když ve chvíli ohrožení podpoří vedení země. Vzhledem k současné situaci v USA nelze předpokládat, že tento efekt bude nyní výrazný. Ale za Bidenem se v politickém Washingtonu formuje dostatečná podpora, aby mohl předstoupit před Američany a požádat je i o jejich podporu.

Nejen pro Ukrajinu, ale pro Evropu, pro celý Západ, pro ně samotné, pro jejich způsob života, který si zatím nikdy nechtěli a nenechali vzít.

Přízrak možné války na celém evropském kontinentě je šílený, hrozný, až paralyzující. Biden by měl ale svým spoluobčanům a také nám Evropanům připomenout to, co na začátku té dosud nejstrašnější války řekl Američanům F. D. Roosevelt. „Jediné věci, které se musíme bát, je strach sám.“

Ten citát se připomíná tak často, že už může znít prázdně či nemístně pateticky. Jenže teď opravdu znovu přišel jeho čas. Putin je obchodník se zlem, se strachem. Nenechme se tím ochromit. Když bezohlednému, brutálnímu vůdci vyhodíte z jeho karet tohle eso, dříve či později prohraje celou svoji věc.