„Menší vpád“ a ruská „téměř-válka“. Jak Biden a Macron oslabili Ukrajinu a tím i své země a spojence

Západní demokratické státy mají vůči agresivním plánům Ruska jednu nejdůležitější zbraň: svoji politickou soudržnost. Ta vyžaduje, aby se političtí lídři dokázali shodnout alespoň rámcově na tom, jak vypadá ruská hrozba a kde jsou hranice, které jsou ještě ochotni tolerovat. Z tohoto úhlu pohledu už Kreml v posledních dvou dnech slaví vítězství, aniž musel poslat na Ukrajinu jediného vojáka z těch více než sto tisíc, kteří se už týdny hromadí u západních hranic Ruské federace.

Nejprve francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém projevu v Evropském parlamentu, stižen nejspíš záchvatem svého ega v kombinaci s tradiční francouzskou představou, že co je dobré pro Paříž, musí si oblíbit i ostatní, zásadně narušil jednotu Severoatlantické aliance v postoji vůči Kremlu. Macron, jehož země nyní předsedá Evropské unii, chce vytvořit evropskou pozici mimo NATO a s tou pak jít vyjednávat jak do Washingtonu, tak do Moskvy.