Prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat ministrem zahraničí piráta Jana Lipavského. Své rozhodnutí odůvodnil širokým spektrem argumentů. Od nesmyslných přes úplně hloupé až po dokonale směšné. Plynou z toho dva zásadní závěry. Zaprvé je zřejmé, že prezidentovi už nejde o nic jiného než o pocit, že řídí celou českou politiku, a o pomstu těm, kteří se odvážili komplikovat dosažení jeho zásadního politického cíle. Tím je nadbíhání agresivnímu ruskému režimu Vladimira Putina. Zadruhé je definitivně jasné, že s Milošem Zemanem nemá smysl vyjednávat, protože kádrovácké schůzky v Lánech, na kterých se dva týdny nechali postupně ponižovat jednotliví budoucí ministři a ministryně, nevedly k zamýšlenému cíli, tedy k tomu, aby prezident jmenoval v souladu s ústavou vládu jako celek. Všechny iluze, že prezident disponuje alespoň zbytky zdravého rozumu, jsou fuč.  

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se