Celostátní fórum Pirátů rozhoduje, zda strana půjde do vlády Petra Fialy. Výsledek vůbec není jistý, protože Piráti se po volebním propadáku, kdy získali kvůli kroužkování v rámci koalice PirSTAN pouze čtyři poslanecká křesla, nacházejí ve stavu totální dezorientace. Značná část straníků tvrdí, že v současné situaci Piráti nic neprosadí, budou ve vládě za otloukánky a ještě ztratí razantní étos, díky němuž je partaj mladým voličům sympatická.

Je to poněkud mimózní argumentace, protože, viděno zvnějšku, převažují jednoznačně důvody, aby Piráti do vlády šli. Především pokud by členové pirátské strany vládní odpovědnost odmítli, byl by to jeden z nejkomičtějších okamžiků v dějinách polistopadové politiky. Jedna část koalice PirSTAN, tedy starostové, by koaliční program prosazovala ve vládě, zatímco druhá část, Piráti, by se proti němu rezolutně vymezovala v opozici. Navíc by Piráti skončili na jedné opoziční lodi s Babišovým hnutím ANO a Okamurovou SPD, formacemi, které o nich před volbami šířily snůšky brutálních lží. Protestovat proti vlastnímu programu ve spolupráci s největšími nepřáteli, to by byla dokonalá aplikace cimrmanovského přístupu k politice.

Zadruhé: Obava, že by Piráti mohli následkem účasti ve vládě dopadnout podobně jako ČSSD po holportu s ANO, je přehnaná. Petr Fiala není Andrej Babiš, aby s partnery jednal jako s onucí. A priority Pirátů nejsou zaměnitelné s tím, co je schopna nabídnout kterákoliv z dalších vládních partají. I počet tří ministrů je vzhledem k výsledku voleb pro Piráty velmi štědrý. No a vzhledem k tomu, že koaliční smlouva obsahuje nenápadný bod, který dává Pirátům možnost hlasovat proti návrhům, s nimiž nebudou souhlasit, není jejich výchozí pozice vůbec špatná.

Zatřetí by si Piráti měli uvědomit, jak to nejspíš vidí jejich voliči. Dá se předpokládat, že když někdo volí jakoukoliv formaci, chce, aby také vládla, pokud je to jen trochu možné. Dovolím si citovat twitterový post, který Pirátům adresovala paní Edita Šramotová: „Volilo vás 839 776 lidí. Ve straně vás je cca 1200. Každý si tedy představte, jak u vás v obýváku stojí 800 vašich voličů a říkají: ‚Doufáme, že víš, jak o víkendu budeš hlasovat, protože MY víme, jak budeme příště volit, když se na nás teď vykašleš.‘“

Jde mimo jiné o to, že Piráti mohou ve vládě představovat sílu, jež rozumí mladým lidem a jejich zájmům. Tito lidé zvýšenou účastí rozhodli letošní volby a určitě by nebyli kdovíjak šťastní, kdyby Piráti z obhajoby jejich zájmů vycouvali. Příště by mladí k volbám zase nemuseli vůbec přijít a politické kyvadlo by se opět zhouplo národovecky populistickým směrem.

Přes jasné argumenty pro účast ve vládě není vůbec jisté, jak pirátské hlasování dopadne. Například europoslankyně Markéta Gregorová v pozoruhodném rozhovoru pro Respekt tvrdí, že se strana klidně může na voliče vykašlat, hlavně když si vyřeší vlastní problémy. A není s tímto lunatickým postojem sama.

Pokud se pirátská členská základna rozhodne, že do vlády ne, lze si tipnout, že to bude mít devastující efekt. Nejdříve přijde konec kapitána Ivana Bartoše, který do spolupráce se starosty a snahy vstoupit do vlády investoval veškerý politický kapitál. Poté nastanou hádky o vedení a směr plavby. Ten už ale nebude vlastně důležitý, protože se bude odehrávat ve vodách bezvýznamnosti, ze kterých se světově unikátní Česká pirátská strana nemusí nikdy vrátit zpět.  

(Text je rozšířenou verzí komentáře pro ČRO Plus)