Co ukázala referenda. Můžeme odmítat, tak odmítáme

Přímá demokracie nemůže fungovat ve prospěch společnosti, dokud si lidé neuvědomují složitost jevů a vlastní zodpovědnost za společnost jako celek. Víkendová vlna lokálních referend v této souvislosti přináší mrazivý portrét české společnosti jako poněkud nezralého kmene individualit, jež se zajímají jen o vlastní zahrádku, ale už ne o to, jak se zajišťuje, aby na ní byla úroda.

Obyvatelé Drnholce na Břeclavsku v referendu rozhodli, že nesouhlasí se vznikem větrných elektráren v katastru obce. Větrníky se teď sice už staví daleko od obydlí a jsou nehlučné, ale pořád jsou vidět, že. A co jiná elektřina? Kdyby občané Drnholce mohli hlasovat o zbourání obce kvůli uhelným dolům, jak by to dopadlo? A co úložiště jaderného odpadu? Asi ne. Plynová elektrárna? Nikoliv. Spalovna odpadu, která vyrobí elektřinu i teplo? Nikdy. Soláry? Taky nelíbí. To není o Drnholci, je to všude stejné. Otázka je, jak si představujeme, že se elektřina vyrábí a bude vyrábět? Vyrobí se především – jinde.