Ceny ropy se v posledních dnech opět vydaly směrem nahoru. A to dokonce rychleji, než se zvyšuje objem výroby ropy z břidlicových plynů a z produkce OPEC. Je to neklamné znamení toho, že se světová ekonomika, v čele s průmyslem, stavebnictvím a dopravou, zotavuje. Pokud se navíc podíváme na pozice některých velkých hráčů na trhu, například hedge fondů, i zde je evidentní, že předpoklad růstu ceny nyní převažuje nebo že pravděpodobnost výraznějších poklesů je spíše nízká.

K tomu přispívá i současná situace v Asii, která v čele s Čínou a Indií zavelela k navyšování zásob s černým zlatem po zkušenostech s volatilitou jeho ceny z posledních let a patrně i v kontextu růstu cen ostatních zdrojů energie. I toto přispělo k nárůstu poptávky přibližně o pět procent oproti minulému roku, přičemž obdobný růst lze očekávat i v roce následujícím.

V blízké budoucnosti je tak poměrně realistické, že ceny ropy mohou dále růst. Pokud totiž nastane chladnější podzim a zejména zima, lze očekávat, že řada subjektů přejde z nyní velice drahého plynu na dosud levnější ropu. Není sice již zcela moderní „pálit“ ropu na teplo, ale někdy se stane, že „host (rozuměj ropa) vyhazuje vrchního (rozuměj plyn a potažmo uhlí)“. Ceny přes 100 dolarů za barel ropy typu Brent sice nejsou zcela pravděpodobné, ale vyloučené již také ne. Proto je možné, že se v řádu měsíců dočkáme něčeho, co jsme viděli naposledy v roce 2014. Na druhou stranu je ale dobré si uvědomit, že od té doby také vzrostla cenová hladina přibližně o 25 procent, tedy nynějších 100 dolarů za barel by odpovídalo zhruba tehdejším 80 dolarům.

V současnosti zároveň existují zřejmě pouze tři významnější faktory, které by mohly na cenu ropy v následujících měsících působit směrem dolů, a sice další velká vlna koronavirové pandemie, výraznější rozvolnění těžebních kvót OPEC a rychlejší návrat břidlicových těžařů ve Spojených státech, kteří jsou od poslední krize více vnímaví vůči celkové návratnosti investic a více odmítaví k riziku. Ani jedna z nich ale není příliš pravděpodobná.