Jak oživit multilateralismus

Organizace spojených národů loni uskutečnila celosvětové konzultace za účasti více než milionu lidí ze 193 zemí světa. Zpětná vazba ukázala několik důležitých skutečností. A letošní Valné shromáždění OSN na ně musí reagovat podporou multilateralismu založeného na pravidlech.

Za prvé konzultace zjistily, že očekávání a naděje žen, mužů, dívek a chlapců z celého světa se neuvěřitelně podobají. Lidé si přejí lepší přístup k základní zdravotní péči, kanalizaci a vzdělání. Chtějí také vidět větší solidaritu s lidmi, které nejhůře zasáhla pandemie a kteří žijí v chudobě. Největší dlouhodobou obavou respondentů je dvojí krize v podobě klimatických změn a s nimi spojené zrychlující ztráty biodiverzity. Téměř 90 procent účastníků souhlasí s názorem, že pro řešení dnešních výzev je klíčová globální spolupráce, a většina se jich domnívá, že pandemie ještě zvýšila naléhavost mezinárodní kooperace. Zvlášť povzbudivá je přitom skutečnost, že větší mezinárodní spolupráci si jednoznačně přejí mladí lidé z celého světa. 

Loňské konzultace představovaly výzvu k činu. Generální tajemník OSN António Guterres nyní zveřejnil program Naše společná agenda navazující na Politickou deklaraci UN75, kterou loni schválily hlavy států a předsedové vlád všech členských zemí OSN. Nová agenda formuluje smělý plán, jak řešit dnešní a budoucí výzvy. 

Hrozbu rozkladu musíme chápat jako příležitost k rozmachu. Proto se zasazujeme o to, abychom vystupňovali podporu našich zemí snaze generálního tajemníka přetavit ambiciózní agendu OSN v realitu.

Pandemie covid-19, s níž na globální úrovni stále bojujeme, nám pádně připomněla, že žijeme ve světě, který je vzájemně provázaný a vzájemně na sebe odkázaný. V posledních několika měsících navíc vidíme, že rekordní počet lidí zasahují vlny veder, ničivé záplavy i několik nejrozsáhlejších lesních požárů v nedávných dějinách, což znovu potvrzuje, jak bezprecedentní hrozbu představuje naše měnící se klima.

V srdci mezinárodní soustavy stojí OSN. Skutečnost, že se svět dokázal před 76 lety sejít a vytvořit organizaci s cílem „dosáhnout mezinárodní spolupráce při řešení mezinárodních problémů“, je sama o sobě mimořádná. Ještě úžasnější však je, že tato organizace navzdory svým problémům a nedostatkům přetrvala dodnes. Ukázala, že cesta k lepší, mírovější a udržitelnější budoucnosti vede přes spolupráci, nikoliv přes soupeření s nulovým součtem.

Mezinárodní organizace však vznikly převážně za účelem řešení problémů mezi státy, nikoliv problémů, které přirozeně překračují hranice, jako jsou finanční krize, pandemie, terorismus, zločinecké sítě, ohrožení oceánů či klimatické změny. Proto musíme naše multilaterální instituce modernizovat tak, aby plnily svůj cíl a byly lépe připravené řešit globální a mezigenerační výzvy, jimž dnes čelíme.

Jelikož jsme si všimli obrovského kontrastu mezi světem zakládající generace OSN a světem dnešním, rozhodli jsme se loni, že oživíme debatu o reformě Rady bezpečnosti OSN a budeme pokračovat v práci na revitalizaci Valného shromáždění a posílení Ekonomické a sociální rady. Ve shodě se společným prohlášením, které jsme podepsali 10. listopadu 2020 v Madridu, vidíme tři oblasti, na něž by se měl klást důraz, abychom naplnili náš společný cíl posílení multilateralismu.

Za prvé potřebujeme obnovený závazek k mezinárodní spolupráci. Multilaterální organizace musí disponovat potřebnými prostředky a mandátem k tomu, aby mohly v terénu něco změnit. Spolupráce mezi EU, regionálními organizacemi a mezinárodními finančními institucemi se musí zlepšit na politické i operativní úrovni. Multilaterální systém pak musí být otevřenější a inkluzivnější, aby v něm měli místo mladí lidé, občanská společnost, soukromý sektor, akademická sféra a další.

Tyto věci zavádíme do praxe už dnes. Na okraji letošního Valného shromáždění jsme ve spolupráci s iniciativou „Pathfinders for Peaceful, Just, and Inclusive Societies“ zorganizovali virtuální jednání s názvem „Jak zajistit společnou agendu OSN: kroky k dosažení rovnosti a inkluze“. Hodláme zajistit, aby byly všechny hlasy slyšet.

Za druhé musíme jednat v otázce agendy generálního tajemníka, která chce smělými kroky oživit a posílit naši schopnost bojovat s chudobou a nerovností, zajistit inkluzi, spravedlivé zastoupení a spravedlnost, řešit klimatickou krizi a zrychlující se ztrátu biodiverzity a připravit nás na budoucí hrozby pandemií.

Z krize covid-19 jsme si vzali ponaučení, že musíme posílit naši společnou schopnost předvídat, odvracet a řídit komplexní rizika, jako jsou výskyty nemocí, nové války, mohutné kyberútoky, ekologické katastrofy a další neočekávané události. Proto vítáme návrhy generálního tajemníka na posílení kapacit globálního dohledu a řízení rizik, včetně návrhu na zřízení nové globální „krizové platformy“.

A konečně vítáme návrh na uspořádání Summitu budoucnosti v roce 2023; měli bychom této příležitosti využít k vystupňování úsilí o posílení mezinárodní spolupráce. V dnešním světě, kde se tolik problémů přelévá přes hranice států a generací, musíme této příležitosti využít a vytvořit živější, účinnější a zodpovědnější multilaterální systém, který bude sloužit všem občanům a umožní nám bojovat proti globálním změnám, s nimiž se potýkáme.

Chceme stát v popředí tohoto úsilí. Společně můžeme a musíme posilovat multilateralismus založený na pravidlech, v jehož středu bude stát silnější a inkluzivnější OSN. Je to velký politický úkol naší doby.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

Carlos Alvarado Quesada je prezidentem Kostariky. Jacinda Ardernová je premiérkou Nového Zélandu. Stefan Löfven je premiérem Švédska. Cyril Ramaphosa je prezidentem Jihoafrické republiky. Macky Sall je prezidentem Senegalu. Pedro Sánchez je premiérem Španělska.

Copyright: Project Syndicate, 2021.
www.project-syndicate.org