Německo míří k přechodové vládě. Ať bude kancléřem kdokoli, namíří zemi k nové ekonomice jen opatrně

S tím, jak v neděli večer a v noci přicházely volební výsledky do centrál německých politických stran, byla jasná pouze jedna věc: Lídři jednotlivých stran budou muset poté, co předvedli schopnost vést předvolební kampaň, také ukázat, jak dobří jsou vyjednavači. Výsledek, respektive první večerní odhady, nedával naději na jasně vyprofilovanou koalici, nabídl perspektivu měsíce trvajících vyjednávání, z nichž v prvním plánu bude profitovat jen dosavadní kancléřka Angela Merkelová. Pokud zůstane v úřadu do konce roku, překoná rekord Helmuta Kohla a stane se nejdéle vládnoucím šéfem kabinetu v dějinách demokratického Německa.

Pokud se i po započítání korespondenčních hlasů potvrdí, že pozice sociálních a křesťanských demokratů jsou více či méně vyrovnané, bude záležet na vyjednávacích a technokratických schopnostech volebních lídrů obou stran, tedy dosavadního vicekancléře Olafa Scholze a nástupce Merkelové v čele CDU Armina Lascheta, co potenciálním partnerům – tedy Zeleným a liberálům – nabídnou. Zatím to stručně vypadá tak, že buď přemluví Scholz liberály, nebo Laschet Zelené. Poprvé totiž Německo bude na federální úrovni potřebovat vládu složenou ze tří politických subjektů, aby kabinet měl v Bundestagu většinu.