Lidstvu hrozí utonutí v dopaminu. Elity pro sebe hledají záchranný kruh před algoritmy

Skládá se z 11 atomů vodíku, osmi atomů uhlíku, dvou atomů kyslíku, jednoho atomu dusíku a lidé pro něj udělají cokoliv. Triviálně se v chemii zmíněné molekule říká taktéž dopamin a stojí na něm světová ekonomika, zejména ta digitální. Není to přehnané tvrzení, neboť dopamin je tím, co lidi motivuje, zodpovídá za rauš spojený s lajky na sociálních sítích, požitím drogy, nákupem akcií nebo třeba se sledováním porna. Dopamin umožňuje vznik závislostí a závislých přibývá. Na popularitě nabírá také dopaminový detox.

Na nepříjemný problém s rozvojem digitálních technologií upozorňují odborníci již roky. Poměrně hlasitě se to podařilo loňskému dokumentu Sociální dilema, který je nyní na omezenou dobu ke zhlédnutí zdarma. Dokumentaristé ve spolupráci s odborníky a bývalými zaměstnanci velkých korporací ukazují hrozby sociálních sítí a spojují je například s narůstajícími počty lidí s depresemi nebo sebevražedností. Zejména ve Spojených státech se obě statistiky v posledních letech prudce zhoršují. Nejzhoubněji se závislosti promítají do života dětí a obecně nejmladší generace lidí, která v digitálním světě vyrůstá.

Navzdory již obecnému povědomí o hrozbách se stále nepodařilo technologické giganty donutit k tomu, aby věc promptně řešily. Ve čtvrtek tak například znovu skončí na koberečku amerických zákonodárců Facebook, jenž vlastní Instagram. Má totiž v plánu spustit tuto síť ve verzi pro děti do 13 let. Psychologové přitom varují, že právě Instagram je tou úplně nejhorší sociální sítí, co se dopadů na lidskou psychiku týče. Podle nedávno zveřejněných dat deníkem Wall Street Journal má nejhorší účinky zejména na mladé dívky. Požadavky na krásu jsou na Instagramu ještě striktnější než na skutečných molech, což vede u mnoha dívek, jež se necítí dostatečně atraktivní – dostávají málo lajků –, k depresím. Zmíněný deník přitom citoval výsledky interního průzkumu samotného Facebooku. Podle firmy jde ale o dezinterpretaci výsledků, data k ověření pravdivosti však odmítá poskytnout.

Sociální síť s nejhorším dopadem na lidskou psychiku: Instagram chytí, sevře a už nepustí

30. 10. 2020 ▪ 17 min. čtení

Mechanismus sociálních sítí jako Instagram, ale i třeba různých fintech aplikací typu Robinhood cílí na základní princip fungování odměňování v lidském mozku. Když mozek očekává možnost odměny, dojde k uvolnění dopaminu, který podpoří mozek v následování tohoto cíle. Člověk to pocítí jako touhu. Po dosažení odměny se uvolní další dopamin a dostavuje se pocit štěstí. Mozek je ale evolučně nastavený k udržování rovnováhy a praktikuje homeostazi. Když je venku horko, tělo se začne potit a rozšíří krevní cévy. Vyrovnává teplotu. Když dojde k náhlému návalu dopaminu, mozek začne redukovat receptory, které jsou na dopamin citlivé, aby dosáhl rovnováhy. To je spojené s následným pocitem vystřízlivění. Tomu se ale tělo brání a žádá doplnění dopaminu. K dosažení stejného rauše je však už nutné uvolnit pro stejný efekt více dopaminu, neboť je méně receptorů.

A tak může postupně vzniknout závislost, kdy je potřeba ke stejnému pocitu štěstí dodávat čím dál silnější podněty. Jsou potřeba už jen k tomu, aby se člověk cítil normálně, neboť stav normality se posunul. Na sociálních sítích jsou odměnami lajky, počet zhlédnutí videí, reakcí. Mozek si na tyto odměny rychle zvykne a postupně jich pro pocit blaženosti začne žádat ještě více, ostatně platí to také o dalších úspěších v životě. Úspěšní a bohatí lidé si proto často nemohou pomoci a potřebují dosáhnout ještě vyšších cílů. Konkrétně na sociálních sítích to vede ke sdílení odvážnějších fotek, u porna ke sledování extrémnějších videí, drogově závislí potřebují vyšší dávky omamných látek. Psychologům se tak plní ordinace lidí, u nichž je nejdříve nutné dosáhnout dopaminového detoxu a pak lze teprve přistoupit k nějaké terapii.

Psycholožka Anna Lembkeová ve své před měsícem vydané knize Dopaminový národ popisuje případy, kdy jí do ordinace chodí lidé, jež zcela zaneprázdňuje lov dopaminu. Hned jako první příklad uvádí muže, který si v honbě za dopaminem vyrobil i vlastní masturbační přístroj, aby měl volné ruce a mohl při tom kouřit cigaretu. Podle Lembkeové lze dopaminovou závislostí vysvětlit i klesající procento lidí cítících se šťastně v bohatých zemích. Bohatství znamená hojnost podnětů a velký tlak na odměňovací systém, na což mozek není evolučně zvyklý. Naopak se vyvíjel v dobách nedostatku. Lembkeová proto každému doporučuje dopaminový detox, kterým se odměnový systém resetuje.

Něco takového se rozhodla udělat Čína letos v létě, jasně stanovila pravidla, kdy a jak dlouho  mohou hrát tamní děti počítačové hry. Oznámení nových pravidel doprovázel právě důraz na rostoucí závislosti mladé generace na videohrách a obecně digitálním světě. Podobně se do dopaminového detoxu pouští dobrovolně elita v Silicon Valley, tedy přímo tvůrci algoritmů, jež mají za úkol uživatele v dopaminu topit. Proti uživateli stojí složité matematické modely a algoritmy, které sledují každý jeho krok, v čase se neustále učí, zlepšují a zvyšují svou schopnost udržet uživatelovu pozornost. Snaží se z něj vytlouci každou kapku dopaminu. Vše se pak zabalí a prodá inzerentům. Tisíce let neměnný mozek nemá proti těmto algoritmům moc šancí. Umělá inteligence zcela cíleně ovlivňuje prostředí, ve kterém se člověk pohybuje, a tím do značné míry určuje i jeho životní cestu.

Návodů na dopaminovou restrikci je celá řada. Začíná odinstalací Facebooku a dalších sítí z mobilního telefonu, vypnutím notifikací a končí rozprodejem nepotřebných věcí, které vedou jen k rozptýlení. Při odpojení se ale kromě pocitu abstinence dostaví také ticho. Zmizí rozptylující podněty a člověk zůstane sám se svými myšlenkami. A to je podle psychologů jednou z nejnáročnějších výzev, protože člověk najednou začne přemýšlet nad základními otázkami po smyslu života, už je nelze odbývat prací nebo závislostmi...