Energetický Tálibán dobývá Evropu rychleji, než se čekalo. Podobně jako se vojenští analytici mýlili v rychlosti, s jakou islamisté obsadí Afghánistán, mýlí se i předpovědi jejich energetických kolegů o tom, s jakou rychlostí poroste cena elektřiny v Evropě. Na vině je především rostoucí cena emisních povolenek a podcenění investic do obnovitelných zdrojů. A jak ukazuje třeba Španělsko, sociální a politické dopady rychlého růstu ceny elektřiny bude nyní něco, z čeho budou mít politici poměrně zásadní bolehlav.

Tak například v březnu think-tank BloombergNEF odhadoval, že cena povolenek oxidu uhličitého dosáhne šedesáti eur za tunu v roce 2024. Teď říkají, že jen do konce letošního roku to bude 65 eur. „Nikdo mi nemůže říct, že takový růst předvídal. Nikdo,“ tvrdil mi do očí šéf jedné velké polské energetické firmy na Ekonomickém fóru v Karpaczi minulý týden. „Nemůžeme se dostat do situace, kdy elektřina bude luxusní zboží, které nebude dostupné pro všechny,“ dodal.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se