Covid rozdělil Evropany. Podobně jako ve finanční krizi je na tom v pandemii lépe sever a západ EU, ukázal průzkum

Obyvatelé severní a západní Evropy vyšli z dosavadního průběhu pandemie nemoci covid-19 lépe než ti, kdo žijí ve východních a jižních členských zemích. Nový průzkum evropského think tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) zároveň ukázal, že jen pětina obyvatel Evropské unie se cítí nyní svobodná, tedy že mohou žít podle svých představ, zatímco před pandemií tento pocit sdílely téměř dvě třetiny dotázaných. Z průzkumu také jasně vyplývá, že mnohem víc následky pandemie pociťuje mladší generace.

Vrátila se tak debata o vnitřním rozdělení Evropy například z dob finanční krize, v čase krize uprchlické nebo při diskusích o odlišnostech mezi starými a novými členskými státy. Rozdíly v dopadech pandemie jsou v mnoha případech dost zásadní, i když na počátku to vypadalo, že byli podobně zaskočeni úplně všichni. „Evropská unie využila tuto krizi ke konsolidaci, protože Evropané zjistili, že potřebujeme více Evropy než dříve,“ řekl v rozhovoru s HN před necelým rokem spoluautor průzkumu Ivan Krastev, šéf bulharského Centra liberálních strategií, o dopadu pandemie na budoucnost Evropy.

Dnes ale situace vypadá tak, že pandemie spíš přispěla k většímu rozdělení Evropy. Protože EU nemá ve zdravotnické oblasti mnoho pravomocí, bylo na jednotlivých státech a vládách, jak se s pandemií vypořádají. A tady se ukázaly dost zásadní rozdíly mezi severozápadem a jihovýchodem kontinentu ve fungování institucí a tím, jak na lidi dopadly následky pandemie.