Spojené státy v sobotu na východě Afghánistánu pomocí dronu podnikly útok na údajného „plánovače“ organizace Islámský stát – Chorásán. Podle agentury DPA jde o reakci na teroristický útok, při němž ve čtvrtek u kábulského letiště přišlo o život nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Cíl byl podle prvních údajů zabit, informoval v noci na sobotu Pentagon. Prohlášení neuvádí, zda se cíl přímo podílel na čtvrtečním útoku u bran letiště.

Vedení amerických sil na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM) uvedlo, že úder proti členovi Islámského státu USA podnikly v provincii Nangarhár. Washington se domnívá, že byl zapojen do plánování útoků proti Spojeným státům v Kábulu.

„Bezpilotní letoun Reaper, který odstartoval z Blízkého východu, zasáhl radikála v autě, v němž seděl s dalším členem Islámského státu. Oba dva byli při úderu zabiti,“ prohlásil armádní mluvčí William Urban. „Nevíme o tom, že by si útok vyžádal nějaké civilní oběti,“ dodal.

Na mrtvé civilisty ale z Dželálábádu, metropole provincie Nangarhár, poukázal kmenový stařešina Málik Adib. Ten podle agentury Reuters prohlásil, že při náletu, který se uskutečnil kolem půlnoci, zahynuli tři lidé a čtyři utrpěli zranění. „Jsou mezi nimi ženy a děti,“ řekl a dodal, že Tálibán si ho přizval k vyšetřování incidentu. Obyvatelé Dželálábádu uvedli, že slyšeli kolem půlnoci několik explozí. Zda výbuchy způsobil americký letecký útok, ale není jasné.

Vysoký velitel Tálibánu řekl, že v souvislosti s atentátem na kábulském letišti bylo zadrženo několik členů Islámského státu. „Vyslýchá je naše rozvědka,“ dodal. 

Agentura AP připomněla, že Spojené státy úder provedly necelých 48 hodin po sebevražedném atentátu v Kábulu, k němuž se přihlásila právě skupina Islámský stát – Chorásán.

Provincie Nangarhár, ležící východně od Kábulu, je považována za baštu skupiny Islámský stát – Chorásán. Předpokládá se, že se tam skrývá většina extremistů z řad této organizace, která je považována za nejnásilnější islamistickou skupinu v Afghánistánu a je nepřítelem Západu i hnutí Tálibán.

Od poloviny srpna, kdy se moci v Afghánistánu ujalo hnutí Tálibán, se ze země snaží přes kábulské letiště dostat tisíce lidí. V uplynulých dvou týdnech bylo z Kábulu evakuováno více než 100 000 osob. Jsou mezi nimi převážně cizinci a jejich afghánští spolupracovníci. Spojené státy chtějí pokračovat v evakuacích do 31. srpna, ke kterému má skončit stahování amerických sil z Afghánistánu.

Vzdušný útok je podle AP naplněním slibu amerického prezidenta Joea Bidena národu, že pachatelé útoku na letiště se nebudou moci schovat. Zástupci Pentagonu v pátek novinářům potvrdili, že jsou připraveni na jakoukoliv odvetnou akci, kterou prezident nařídí.

Americká vláda vydala v souvislosti se situací v Afghánistánu nové varování a vyzvala americké občany, aby na kábulské letiště necestovali, protože hrozí další útoky. Ti, kteří se zdržují u jeho bran, mají podle amerického velvyslanectví okamžitě odejít. Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že nadále existují konkrétní, věrohodné hrozby proti letišti. „Jsme připraveni na další pokusy o útok,“ řekl Kirby.

Poslední let z Afghánistánu

Armáda Spojených států zahájila stahování z kábulského letiště. Oznámil to v sobotu mluvčí Pentagonu John Kirby. Nejmenovaný americký činitel současně agentuře Reuters řekl, že počet amerických vojáků na letišti se snížil na méně než 4000 z původních 5800.

Washington už dříve oznámil, že američtí vojáci se z kábulského letiště zcela stáhnou k 31. srpnu. Přítomnost americké armády na letišti je z hlediska evakuací zcela klíčová.

Po čtvrtečním sebevražedném útoku na kábulské letiště už evakuační lety ukončila řada zemí včetně Německa, Nizozemska, Kanady, Belgie, Dánska, Polska či Švýcarska. Spojené státy v nich hodlají pokračovat do poslední možné chvíle. Zbylí američtí vojáci přitom mají na základě dohody s Tálibánem z Afghánistánu odejít nejpozději 31. srpna. 

Evakuační lety z Afghánistánu už v pátek večer ukončila Francie, protože na kábulském letišti už nebyly zajištěny bezpečnostní podmínky pro letecký most. Oznámili to podle agentury AFP v noci na sobotu francouzská ministryně obrany Florence Parlyová a ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. 

„Operace Apagan, započatá 15. srpna na žádost prezidenta republiky, tento večer skončila,“ sdělila Parlyová na Twitteru. Upřesnila, že Francie z Afghánistánu evakuovala téměř 3000 lidí, z toho 2600 Afghánců.

Francie však vyzývá k pokračování humanitárních operací v Afghánistánu ve spolupráci s ostatními zeměmi. Proto bude Paříž usilovat o jednání s Tálibánem.

Evakuaci civilistů z Afghánistánu hodlá v sobotu ukončit také britská armáda. Podle agentury Reuters to oznámil náčelník generálního štábu britské armády Nick Carter.

„Blížíme se ke konci evakuace, který nastane během dnešního dne. Pak ještě bude nutné dopravit zpět naše vojáky,“ uvedl Carter s tím, že se Británii nepodaří evakuovat z Kábulu všechny lidi, které by britské úřady chtěly dostat do bezpečí. „Nebyli jsme schopni dostat pryč všechny, což nás velmi mrzí,“ dodal.

Itálie z Afghánistánu evakuovala skoro 5000 Afghánců, což je nejvíc v zemích Evropské unie. Řekl to v sobotu italský ministr zahraničí Luigi di Maio. Poslední evakuační letadlo, jež z Kábulu zajistila Itálie, dorazilo do Říma v sobotu ráno.

„Chci poděkovat všem, kteří se na evakuaci v posledních dnech podíleli. Co do počtu evakuovaných Afghánců jsme v Evropské unii první zemí,“ sdělil di Maio na letišti.

Jak napsala agentura AFP, Itálie patřila spolu s USA, Tureckem, Británií a Německem k pětici zemí nejvíce zapojených do operací v Afghánistánu. Její poslední vojáci odjeli z Herátu koncem června.

Itálie doufá, že se s pomocí OSN, nevládních organizací a regionálních zemí podaří z Afghánistánu dostat další Afghánce.

„Skončila první fáze a začíná ta těžší. V ní nesmíme opustit afghánský národ, afghánské ženy, mladé Afghánce, ty, kteří po všechny ty roky projevovali touhu po změně,“ řekl šéf italské diplomacie.