Lepší technologie zvyšují produktivitu práce. Zároveň však vedou k zániku pracovních pozic a někdy i celých odvětví. Technologické změny tak vytváří vítěze i poražené, a ne vždy jsou plody těchto změn sdíleny napříč společností. Obavy zaměstnanců z negativních dopadů mohou zavádění nových technologií zpomalovat. Klíčovou otázkou je, jak se s těmito obavami vypořádají nejen vlády, ale i jednotlivé firmy. To platilo pro zavádění tkacích strojů na počátku devatenáctého století a platí to i pro implementaci umělé inteligence dnes.

S kolegy z Austrálie a Číny jsme zkoumali připravenost firem na změny, které přináší umělá inteligence. V článku, který letos otiskl časopis The International Journal of Human Resource Management, jsme se zaměřili na postoje manažerů lidských zdrojů v čínských firmách. V oblasti řízení lidských zdrojů se umělá inteligence často využívá v podobě chatbotů, softwaru pro třídění životopisů nebo nástrojů pro plánování událostí a činností. Čínu jsme zvolili proto, že patří ke světové špici, pokud jde o implementaci umělé inteligence.

Zaměřili jsme se na kognitivní a afektivní aspekty postojů pracovníků vůči umělé inteligenci. Kognitivní aspekty byly měřeny skrz ukazatel odrážející přesvědčení manažerů o přínosech umělé inteligence, zatímco afektivní aspekty byly zkoumány pomocí ukazatele měřícího obavy z umělé inteligence. Dle očekávání jsme zjistili, že přesvědčení o přínosech umělé inteligence má pozitivní vliv na připravenost na změny související se zavedením umělé inteligence, kdežto obavy z umělé inteligence mají na připravenost vliv negativní.

Dále jsme zkoumali, zda tyto vlivy mohou být ovlivněny tzv. vysoce výkonnými pracovními systémy. Tyto systémy představují soubor praktik, které zlepšují znalosti, dovednosti, motivace a kompetence zaměstnanců. V našem případě se jedná například o to, zda se zaměstnanci podílí na zavádění umělé inteligence a jsou školeni v jejich využití. Zjistili jsme, že vysoce výkonné pracovní systémy zeslabují negativní vliv obav z umělé inteligence na připravenost na změny vyplývající z jejího zapojení.

Z našich výsledků vyplývá, že firmy by měly věnovat pozornost vysoce výkonným pracovním systémům, aby tak připravily své zaměstnance na změny spojené se zavedením umělé inteligence. Pokud tak neučiní, může se stát, že k implementaci umělé inteligence nedojde nebo k ní dojde pouze pomalu či v omezené míře. Zlepšení dovedností zaměstnanců a zvýšení jejich podílu na implementaci nových technologií je zároveň cestou ke sdílené prosperitě s maximem vítězů a minimem poražených.