Sejm, dolní komora polského parlamentu, ve středu hlasy vládní koalice v závěrečném čtení přijal kontroverzní mediální zákon, který má podle svých odpůrců umlčet televizi TVN, vlastněnou americkou společností Discovery a kritickou vůči polské vládě. Zákon nyní zamíří do Senátu, kde má těsnou většinu opozice. TVN představuje nejvýznamnější americkou investici v Polsku v hodnotě miliardy dolarů. „228 poslanců pro, proti 216, deset se zdrželo - Sejm přijal lex antiTVN,“ uvedla sama televizní stanice na svém webu.

Podle zákona by média v Polsku mohla patřit jen společnostem z Evropského hospodářského prostoru. Předseda hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński dlouhodobě tvrdí, že sdělovací prostředky v rukách zahraničních vlastníků narušují veřejnou diskusi a neslouží polským zájmům. Odpůrci zákona nicméně Kaczyńského postup považují za snahu umlčet kritiky.

„Stali jsme se svědky politováníhodného představení v Sejmu, inscenace bezpráví a porušování pravidel. Svědčí to o tom, že PiS necouvne před ničím, aby prosadila své stanovisko,“ uvedla místopředsedkyně Senátu Gabriela Morawská-Stanecká.

Washington již varoval, že neobnovení licence zpravodajské televizi TVN 24 by mohlo ohrozit budoucí americké investice v Polsku, zatímco polští opoziční politici zákon odsoudili jako útok na svobodu médií, napsala agentura Reuters. „Dnešní hlasování je útokem na svobodu, útokem na média, která jsou nezávislá na vládě,“ citovala opozičního poslance Grzegorze Schetynu.

„PiS provádí státní převrat,“ nadepsal komentář o dění ve sněmovně opoziční deník Gazeta Wyborcza. V reakci na hlasování vypukly živelné protesty ve Vratislavi a Krakově. „Vraždí nám svobodná média, je to atentát na Polsko,“ citoval list jednu z demonstrantek.

Polonizace médií, jak to nazývají představitelé PiS, je jedním z dlouhodobých cílů šéfa strany Jaroslawa Kaczyńského. PiS tak chce omezit kritické hlasy ve veřejném prostoru podobně, jako to udělala strana Fidesz premiéra Viktora Orbána v Maďarsku.

Základem polské strategie je donutit zahraniční vlastníky médií prodat své podíly do polských rukou, nejlépe státním firmám. Takto loni například největší státní firma PKN Orlen koupila od německého vydavatele Verlagsgruppe Passau vydavatelství Polska Press, kterému patří řada regionálních titulů a webových portálů.

Před ohrožením mediálního pluralismu v Polsku kvůli změně zákona o radiofonii a televizi varovala i zpráva Evropské komise hodnotící dodržování právního státu v členských zemích EU.

Pro polskou vládní stranu má snaha zkrotit konkrétně TVN několik důležitých rozměrů. První a základní je dostat pod kontrolu nebo úplně umlčet největší médium kritické vůči vládě. 

Dalším rozměrem je vztah k USA. K úderu proti TVN se schylovalo delší dobu, ale polští konzervativci si nechtěli pošramotit blízké vztahy s bývalou administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Teď jim vadí větší důraz prezidenta Joea Bidena a jeho lidí na dodržování právního státu, takže vztahy mezi Varšavou a Washingtonem po nástupu demokrata Bidena do Bílého domu značně ochladly.

Američtí diplomaté už několikrát dali veřejně najevo, že jim jde o svobodu médií v Polsku i ochranu investic americké společnosti. Do Varšavy tak například přijel jednat vysoce postavený americký diplomat Derek Chollet, který je poradcem ministra zahraničí Antonyho Blinkena. Očekávalo se, že témata jako svoboda médií budou mezi těmi, o nichž bude s polskými představiteli mluvit. 

USA také už půl roku nemají ve Varšavě velvyslance. Podle zdrojů portálu Onet.pl polská vláda blokuje udělení souhlasu pro působení velvyslance Marka Brzezinského, kterého by do Polska chtěla poslat administrativa prezidenta Bidena.

Mark Brzezinski je demokrat a syn slavného otce, národněbezpečnostního poradce a analytika Zbigniewa Brzezinského. Varšava tvrdí, že se Mark Brzezinski musí vzdát polského občanství. „Nemohu se vzdát něčeho, co jsem nikdy neměl,“ řekl k tomu serveru Onet.pl Brzezinski.

A další součástí sporu o TVN je vztah k Evropské unii. Novela zákona, která by omezila vlastnická práva na média v Polsku jen na subjekty z Evropského hospodářského prostoru (tedy EU + Norsko, Švýcarsko a Velká Británie), by byla dalším z řady sporů, které Varšava vede s Bruselem.

Ústavní soud před časem rozhodl, že unijní právo není nadřazené polskému, a tudíž v Polsku platí všechna kontroverzní rozhodnutí o soudní reformě, která podřizují soudy politické kontrole.

Eurokomisařka Věra Jourová naopak dala Polsku čas do 16. srpna, aby se podřídilo verdiktu Soudního dvora EU ohledně nového disciplinárního řádu polských soudců, který podle názoru evropského soudu ohrožuje nezávislost polského soudnictví.