Inflační dvojspřeží: Mzdy a komodity

Vracíme se z propasti pandemie k normálnímu životu. Poslední údaje naznačují, že se stav ekonomiky přibližuje, někdy i překonává dosavadní maxima z roku 2019. S tím se nám ovšem vrací také tehdejší problémy a k nim přibývá několik nových.

Jedním z nejcitelnějších problémů před pandemií byl nedostatek pracovních sil a tlak na růst mezd, který oslaboval cenovou konkurenceschopnost, resp. firemní marže. V průběhu pandemie se sice nezaměstnanost zvýšila, ovšem nijak výrazně. V dubnu činila míra nezaměstnanosti 3,4 procenta a byla druhá nejnižší v Evropské unii. Ke konci května registrovaly úřady práce 267 tisíc dosažitelných uchazečů o zaměstnání a zároveň uváděly 347 tisíc volných pracovních míst.

Je zřejmé, že velká část současné nezaměstnanosti je strukturálního charakteru, kdy se nepotkává nabídka s poptávkou. Současné poměrně silné oživení ekonomiky za této situace znamená oživení tlaku na růst mezd, podobně jako tomu bylo v letech 2017 až 2019. Tehdy jsem při konverzaci s kolegy z výrobních firem slyšel obavy z náboru zaměstnanců a rychlého růstu mezd jako nejčastěji uváděné problémy. A bylo prakticky jedno, z jakého odvětví či regionu Česka.

Nyní se k tomu přidává další problém, růst cen komodit a výrobních vstupů. Na jedné straně je silný růst poptávky z Číny, jejíž ekonomiku nezpomalila ani pandemie, a oživení ekonomiky USA mohutně stimulované fiskálními balíčky a uvolněnou měnovou politikou. Na straně druhé výrobní problémy u některých důležitých materiálů a dílů, zadrhávající dodavatelské řetězce a nedostatek kapacit v mezinárodní dopravě. V případě některých materiálů jde o zdražení o desítky procent, v některých případech dokonce o násobky. Stejně tak v případě cen nákladní lodní dopravy. Inflace měřená indexem cen průmyslových výrobců prozatím vystoupala na 4,6 procenta v dubnu. Na této metě se ovšem nejspíše nezastaví. V USA stejný ukazatel již vyšplhal na 6,2 procenta, v Číně na 6,8 procenta.

Od inflace ve výrobních cenách je to jen krůček ke spotřebitelským cenám. S domácími inflačními tlaky by si měla poradit měnová politika a začátek zvyšování úrokových sazeb je již na spadnutí. S inflací dovezenou ze zahraničí je to horší.