Kdysi bývala celková ekonomika taková… svalová, násilná, silová, práce fyzicky náročná, práce nebezpečná, chtělo by se říci těžkotonážní. Vlastně se ekonomického života účastnili zejména muži – a to muži v produktivním věku. Ženy byly často plně zaměstnány v domácnosti a rodinu živil muž. Ten chodil ven, mimo domov do práce, do světa a tam vydělal peníze a nosil domů chleba, byl anglicky řečeno „bread winner“, dobyvatel chleba, zaopatřovatel rodiny.

V poslední době, během pár generací, se tato role změnila. Ekonomika se jakoby zženštila, víceméně ruku v ruce s emancipací žen v politické rovině a ve společnosti obecně. Dnes je jen málo zaměstnání, která by zcela plnohodnotně nemohly vykonávat ženy. Povětšinou již nejde o tvrdou fyzickou práci, kterou mohli dělat jen chlapáci, ale ekonomika sama o sobě „změkla“, stala se ženštější. Průmysl je ve vyspělých zemích stále menší a menší součástí vytvořené hodnoty, tedy bohatství. Ještě dramatičtěji je to vidět v zemědělství, které tvoří jen pár procent HDP. Dnešní ekonomiky jsou založené na službách, hrubý domácí produkt již není dominantně vyráběn v továrnách a není tak hrubý jako kdysi, stává se čím dál tím jemnější – během pandemie chodila práce dokonce za námi domů, místo my za ní do práce. A pokud tento trend prodloužíme, je dost dobře možné, ba celkem pravděpodobné, že další v řadě emancipace budou děti.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se