Sněmovna ve čtvrtek od devíti od rána do jedenácti v noci jednala a nakonec i hlasovala o návrhu části opozice na vyslovení nedůvěry menšinové vládě ANO a ČSSD premiéra Andreje Babiše (ANO). Debatu provázela i polemika mezi poslanci opozice a poslanci ANO, kteří kabinet hájili a zpochybňovali vyvolání hlasování čtyři měsíce před sněmovními volbami. Kabinet i třetí hlasování o vyslovení nedůvěry přečkal díky postoji KSČM, neboť její poslanci opustili jednací sál. Zbytku opozice pro pád vlády chyběly hlasy. 

Čtvrteční schůzi vyvolaly koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN. Pětice opozičních stran má 68 hlasů. Proti vládě hlasovala také SPD s 19 poslanci a Trikolóra se třemi zástupci. Ve sněmovně jsou ještě tři další nezařazení poslanci. Pokud by vláda padla, další postup by byl na prezidentovi Miloši Zemanovi. Prezident už několikrát uvedl, že by vzhledem k blížícím se volbám nechal Babišův kabinet v demisi vést zemi dál.

Menšinový kabinet se dosud opíral o komunistické poslance. V polovině dubna ale KSČM vypověděla dohodu s ANO o toleranci vlády. Ve čtvrtek se KSČM rozhodla pro jednotný odchod ze sálu, čímž menšinový kabinet podpořila. „Vysvětlování před říjnovými volbami bude docela jednoduché,“ řekl novinářům předseda KSČM Vojtěch Filip poté, co poslanci jeho strany opustili sál. Největší váhu podle něj komunisté při rozhodování dali tomu, aby se co nejvíc odlišili od svolavatelů schůze, ale současně ukázali, že vláda jejich důvěru nemá.

Lídři koalic, které jednání vyvolaly, tvrdí, že kabinet nezvládl boj s epidemií koronaviru a nebyl schopen zajistit silnou mezinárodní solidaritu v diplomatické roztržce s Ruskem. Poukazují i na údajný Babišův střet zájmů a jeho stíhání v kauze Čapí hnízdo. Šéf ODS Petr Fiala za iniciátory schůze řekl, že důvodů pro vyslovení nedůvěry je mnoho a každý den přibývají další. Hlasování je podle něj testem toho, zda vláda stále zastupuje většinu voličů z voleb před čtyřmi lety a zda má legitimní právo vést zemi.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš řekl, že menšinová vláda očividně pozbyla důvěru veřejnosti a sněmovna na to musí jasně a srozumitelně reagovat. „Vyslovení nedůvěry vládě je naše ústavní povinnost,“ zdůraznil Bartoš. Babiš podle něho po sobě zanechá rozvrácenou zemi „po privátním experimentu, na němž vydělával miliardy ročně“. „Premiér Babiš a orloj jeho střídajících se ministrů připravili zemi o budoucnost,“ prohlásil předseda pirátské strany.

Ke kritice se připojil i předseda STAN Vít Rakušan, podle kterého byla vláda od počátku pandemie řízena jedním velkým chaosem a rezignovala na účinnou pomoc lidem. „Vláda se odpoutala od reality, vláda se stala zajatcem vlastního PR. Česká republika není usměvavý Facebook Andreje Babiše, Česká republika je zemí, která je v morálním ekonomickém rozvratu,“ řekl Rakušan.

Předseda SPD Tomio Okamura (SPD) při sněmovním jednání obvinil vládu z lokajského postoje vůči Bruselu a administrativě amerického prezidenta Joea Bidena a zkritizoval postup kabinetu při koronavirové krizi.

Babiš považuje hlasování krátce před volbami za zbytečné. Svou vládu ve sněmovně označil za úspěšnou. Podezření ze střetu zájmů odmítl. Za snahou vyslovit nedůvěru kabinetu vidí úsilí, aby odešel z politiky. „Vystupujete jako spasitelé, ale ve skutečnosti nejste nic jiného než sabotéři,“ řekl na adresu opozice. Epidemii koronaviru se podle premiéra podařilo zvládnout navzdory opozici, která opatření vlády zpochybňovala a sabotovala s vidinou Babišovy porážky. Ministerský předseda rovněž odmítl unijní snahy o ovlivňování dění v ČR. K obhajobě vlády a jejích kroků se přidala i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by vyslovení nedůvěry vládě bylo krokem mimořádně nezodpovědným.